Budiž, povinnost tedy platí. Ale co když začne padat sníh v půl jedenácté? "Nebo když jde někdo do práce v šest a pak začne hustě sněžit? Těžko to přece může uklidit. U nás tedy o ničem podobném neuvažujeme," komentoval předpis místostarosta Znojma Pavel Balík.
Podobných vyhlášek, nařízení a zákonů, kterým se rozum vzpírá, vymysleli úředníci a politici po celém Česku desítky.
Právě Lounští jdou hrdě příkladem. Okresní úřad jim musel v roce 2000 zatrhnout záměr vybírat pokuty od rodičů, kteří vyzvedávali děti pozdě ze školky. Za každou započatou hodinu po pracovní době měli nesvědomití rodiče platit padesát korun penále.
Jindy se zase radnice pokusila donutit obyvatele, kteří nechávají popelnice před domem, aby uzavírali smlouvy na odvoz odpadu jen s firmou určenou městem. Protiprávní zásah do obchodní soutěže zakázal tentokrát Ústavní soud.
Zákaz růstu plevele
Do absurdna dovedli pokusy o regulaci života lidí zastupitelé v Karviné. Vedle zákazu plivání na ulici a pití alkoholu na veřejnosti hrozila v roce 2003 pokuta třicet tisíc korun tomu, kdo na své zahrádce nechá vyrůst plevel.
Opatření prý mělo chránit alergiky před pyly. Po městě dokonce chodila plevelná komise a na pořádek na zahrádkách dohlížela.
"Nic z toho dávno neplatí. Ale i tehdy to média zbytečně nafoukla, vždyť to bylo jen jedno ustanovení ve vyhlášce o čistotě a údržbě města," hájí dodnes bizarní předpis mluvčí magistrátu Jaroslav Nakládal.
Opačným směrem se pustila radnice Teplic, kterou vede známý liberál Jaroslav Kubera. "Zrušili jsme vyhlášky o zákazu prostituce, odklízení sněhu, tržní řád nebo zákaz střílení petardami mimo Vánoce a Silvestr. A víte, co se stalo? Nic!" říká primátor.
Vyhlášky se podle něho stejně nedodržovaly, protože je nešlo vymáhat. "Prostitutky u silnic stály pořád a policistům tvrdily, že čekají na autobus," dodává Kubera.
Ale zastupitelé se podle něho vzdávají pokusů o regulaci neradi. "Tuhle jsme měli návrh vyhlášky, kde se psalo, že se do fontán nesmějí házet mince. Byl jsem zásadně proti, protože rozpočet města naopak potřebuje, aby se tam házely," usmívá se primátor.
Volební právo dětem
Pokud jde o nesmysly, nemají si zastupitelé co vyčítat s některými poslanci či ministry. Bývalý šéf resortu životního prostředí Libor Ambrozek například vydal loni "vyhlášku o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného".
Stanovila pravidla vinařům pro plašení ptáků, kteří jim ničí úrodu. "Střílet lze pouze do okraje hejna čítajícího odhadem minimálně tisíc špačků obecných," stojí v předpisu. Návod, jak spočítat ptáky v letícím hejnu, už vyhláška neuvádí.
Semeništěm právních absurdit je také Poslanecká sněmovna. V obrovském počtu projednávaných návrhů se leccos ztratí. Takto v roce 2001 vpašovali poslanci KDU-ČSL do zákona o pohřebnictví povinnost pohřbívat plody po potratu i části lidských těl.
Zákon musel být posléze změněn. O dva roky později, a opět lidovci: poslanci Cyril Svoboda a Tomáš Kvapil přišli s myšlenkou, že volební právo by měly mít i děti, jen by za ně hlasovali rodiče.
Trapný pokus o zvýšení volebního zisku KDU-ČSL, jejichž příznivci mívají hodně potomků, zůstal jen ve stadiu úvahy.
Občas se objeví i vyloženě recesistické pokusy. Komunista Dalibor Matulka kdysi neprosadil usnesení: "Je-li předsedou vlády ČR pan Miloš Zeman, pak se v budově Sněmovny zakazuje předsedovi vlády chlastat."
