Na stole je nyní nový návrh z pera dvou senátorů - předsedy senátního ústavně právního výboru Miroslava Antla (za ČSSD) a šéfky senátorů TOP 09 a STAN Soni Paukrtové. Návrh spolu s dalšími senátory podali ve čtvrtek, kdy jej projednala beze změn senátní komise pro ústavu.
Návrh počítá s tím, že imunita pro zákonodárce a ústavního soudce by trvala jen po dobu výkonu jejich mandátu. Nyní je stíhání poslance či senátora možné, jen když s ním souhlasí jeho kolegové z horní či dolní komory parlamentu. Pokud politika nevydají, za stejný trestný čin už nemůže být stíhán do konce života.
"Imunita trvající déle než mandát je nemorální. Má být nástrojem zajištění funkčnosti parlamentu, nikoli novodobým stavovským privilegiem," domnívá se Paukrtová.
Politička vyjmenovává dva důvody k opětovnému předložení návrhu na změnu ústavy. Podle ní doživotní imunita s funkčností parlamentu nijak nesouvisí. Navíc před nedávnem došlo k omezení imunity u prezidenta republiky. "Je-li ochrana prezidenta republiky omezena na dobu výkonu jeho funkce, mělo by to platit rovněž pro členy parlamentu a soudce ústavního soudu," dodala senátorka.
Otázkou podle ní je, zda se nezabývat i dalšími tématy souvisejícími s mandátem. Například jeho zánikem v důsledku pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin. Takový návrh na změnu ústavy už do legislativního procesu poslala předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD) ale míní, že by se tato otázka měla řešit až v chystané komplexnější ústavní novele.
Podporu návrhu na omezení imunity slibují politici napříč stranami. "ODS v minulosti podpořila tento zákon a podpoří ho i v budoucnosti," řekl ČT poslanec ODS Marek Benda. Podle něj bude stačit pouze omezení doživotnosti imunity. Dál by se na ni sahat nemělo. "To, že zákonodárný sbor je alespoň do určité míry chráněn imunitou, je běžné ve většině zemí a je to věc, která nemá být zcela odebrána," doplnil Benda.
"Sněmovna čeká na toto a je na nás, abychom napravili naši vlastní chybu," přidal se místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL).
Už nyní jsou ale někteří proti změnám v imunitě. Proti návrhu se podle ČTK postavil předseda senátního evropského výboru Luděk Sefzig (ODS). Považuje jej za nedostatečný krok a přikláněl se k zachování imunity nejen na projevy a hlasování v parlamentu. Pavel Lebeda (ČSSD) novelu odmítl podpořit s tím, že se bývalí zákonodárci mohou stát snadným terčem pomsty mocenských skupin a "média i soudci si na bývalém politikovi rádi smlsnou".
Podobný návrh na omezení imunity, jen z pera poslanců, senátoři 26. dubna na své poslední schůzi odmítli (více o jejich hlasování čtěte zde). Někteří poslanci už tehdy avizovali, že to nebude dlouho trvat a návrh předloží znovu. Katalyzátorem se nakonec stalo zatčení Davida Ratha, který složil všechny politické funkce až na poslanecký mandát (více o Rathově politickém konci čtěte zde). Sněmovna proto bude na začátku května rozhodovat o jeho vydání. Ještě před tím tuto možnost probere sněmovní mandátový a imunitní výbor.
Téma omezení imunity pro politiky se opakuje téměř v pravidelných intervalech. A stejně rychle jej politici také smetají ze stolu. Ve Sněmovně jsou nyní dva poslanci nepravomocně odsouzení, a to Jaroslav Škárka a Vít Bárta. Jedná se o vydání poslance VV Otto Chaloupky a Davida Ratha.
