A není to tak dávno, co to podobně jiskřilo mezi soudy a některými politiky, kteří se pokoušeli obejít verdikty ohledně vybírání poplatků za léky. Nejviditelnější byl středočeský hejtman David Rath. Ten svou nelibost nad rozhodnutím soudu dokonce završil zveřejněním jména a telefonu příslušné soudkyně.
"Určitě existují legální prostředky, jak se domoci změny soudního verdiktu," komentoval to poměrně umírněně právní expert Jan Kysela. Nejen jemu se totiž nelíbí, jak malou mají politici úctu k právu, zákonům a soudcům.
A platí to samozřejmě o úctě k té nejdůležitější soudní instituci – Ústavnímu soudu. Ten už opakovaně rozhodl ve prospěch majitelů domů, kteří si stěžují na regulaci nájemného a na škody, které jim touto regulací vznikly. Ale verdikt (ano, ten od Ústavního soudu) je pro ně jen cárem papíru. Na peníze, které by dorovnaly ztráty, majitelé čekají marně.
"Jsou na místě pochyby, zda žijeme v právním státě," říká Klára Veselá-Samková, která sdružení majitelů domů zastupuje. "Sama za sebe pochyby nemám, toto právní stát není," dodává.
Veselá-Samková je přesvědčena, že spor rozhodne Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a pro Česko bude znamenat pořádnou ostudu. Vždyť se tam už sešlo neuvěřitelných pět tisíc žalob od majitelů nemovitostí.
Ostuda ve Štrasburku?
Pozoruhodné je, jak věčně rozhádání politikové dokážou najednou držet při sobě, když jde o společné tažení proti domnělému nepříteli, jako je svobodný tisk. Náhubkový zákon, který má mimo jiné politikům zajistit větší "bezpečí" před zájmem veřejnosti, také skončí u Ústavního soudu. Ten posoudí, zda právo na svobodu tisku není ohroženo. Nejspíš na tom nic nezmění současná snaha vlády sporný zákon zjemnit.
Právní odborníci stejně tak kroutí hlavou nad postojem poslanců, kteří tvoří zákony podle osobních sympatií či antipatií. Příkladem je zákon o soudech a soudcích, jenž říká, že současný předseda Nejvyššího soudu bude ve funkci jen pět, kdežto předseda Nejvyššího správního soudu deset let.
"Jde o to, aby se dostala z postu předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Ale zákon nemá ani důvodovou zprávu. Nevíte, proč tam takové ustanovení je," uvedla už dříve Kateřina Šimáčková z brněnské právnické fakulty.
Ostatně Ústavní soud už několikrát uvedl, jak by měl tento zákon vypadat, ale parlament neustále předkládá odlišné návrhy. Takže poslední novela je u Ústavního soudu žalována potřetí.
Zatímco kvůli neodkladnému problému jsou politici ochotni velkého nasazení, řešit problémy s výhledem do budoucna je pro ně už mnohem těžší. Příkladem je současná tahanice kolem předčasných voleb. Návrh zákona, který by takovou situaci vyřešil jednou provždy, vznikl totiž už v roce 2001. Jenže zatím není schválen.
paroubek: volby v říjnu můžeme ještě stihnout
Jiří Paroubek chce volby co nejdříve. "Expertní skupina právníků předloží změnu ústavy nejpozději do konce týdne," říká šéf ČSSD. Nemyslí si, že ústavní krizi zavinili politici.
Co říkáte na názor, že vyvolání předčasných voleb, které napadl poslanec Melčák u Ústavního soudu, je projevem špatného přístupu k ústavě?
Já myslím, že řešení (předčasné volby – pozn. red.), které Ústavní soud pozastavil, bylo použito naprosto konformně s ústavou. Tak to aspoň braly všechny politické síly i v roce 1998 (kdy se konaly předčasné volby stejným způsobem – pozn. red.). Právní uvažování přece nejde ohýbat, my jsme vycházeli z tohoto precedentu. V ústavním zákoně o předčasných volbách nevidím takový problém.
Odborníci na ústavní právo kritizují zákon o předčasných volbách jako takzvaný "adhocismus", tedy účelové změny ústavy pro konkrétní situaci.
Někteří právníci to kritizují, jiní zase říkají, že máme pravdu. Dnes to kritizují i politici, kteří pro podobný zákon před jedenácti lety hlasovali. To je kromě pana Pitharta i případ předsedy Ústavního soudu, pana Rychetského (v roce 1998 byl senátorem – pozn. red.). Takže by mě zajímal ten posun jejich názorů, který vidím jako účelový.
Po úterním verdiktu Ústavního soudu chcete narychlo měnit ústavu tak, aby mohly předčasné volby proběhnout. Není chyba, že už jste ústavu nezměnili dříve?
Já bych to obrátil. Myslím, že ústava potřebuje, aby se jí někdo začal zabývat, protože má mnoho slabých míst a je nedokonalá.
O těch slabinách se přece hovoří už dlouhé roky.
To se ale hovoří třeba i o přímé volbě prezidenta. Faktem je, že situace ve Sněmovně je taková, že změny ústavy byly neprůchodné. Když jsme přišli se změnou ústavy ve věci přímé volby prezidenta, bylo projednávání tohoto bodu nakonec přerušeno.
Co teď budete dělat?
Očekávám, že nejpozději do konce týdne předloží expertní skupina právníků návrh na změnu ústavy. Ten je pak možné v příštím týdnu projednat ve Sněmovně i Senátu v režimu legislativní nouze. V takovém případě by se volby mohly uskutečnit v původně stanoveném termínu, tedy 9. a 10. října.
|
Topolánek: ZATÍM TADY NIKDO NEVOLÁ PO REVOLUCI
Mirek Topolánek doufá, že Ústavní soud ještě "ustoupí" a říjnové volby povolí. "Je to padesát na padesát," říká šéf ODS.
Nevnímáte jako chybu, že ta změna ústavy, kterou teď chcete dělat dost narychlo, měla proběhnout už před lety?
Tuto změnu už v roce 2006 navrhli senátoři za ODS. Čili je to otázka špatnému člověku a špatné straně. Nepodařilo se nám tehdy přesvědčit ČSSD, aby to také podpořili.
Stihnou se volby v říjnu?
Vedou k tomu dvě varianty. První: Ústavní soud nerozhodne tak, jak původně odkladem naznačil. To znamená, že Ústavní soud ustoupí. Protože ústavní činitelé – prezident, premiér a předsedové parlamentních komor – ho přesvědčí, že odklad voleb není ve veřejném zájmu. Naopak. Už první naznačené žaloby menších stran proti státu varují, že nás čekají desítky soudních sporů.
Vy jako předseda ODS budete ústavní soudce také přesvědčovat?
Jak bych to prosím vás mohl dělat? Já přece jako poslanec a předseda politické strany k tomu nemám žádný mandát. A jsem tomu dalek. Ústavní činitelé to udělat mohou, a dokonce musí.
A druhá varianta, jak jít k volbám?
To je ta, že experti jednotlivých stran společně s ústavními právníky najdou konformní ústavní řešení se zkrácením všech lhůt a možností využití instrumentu legislativní nouze. Je to tak 50 na 50. Když se toho nedosáhne, budou volby spíše v listopadu. Už to znamená nové náklady, premiér je na schůzce na Hradě vyčíslil na tři čtvrtě miliardy korun.
Není pak lepší už počkat do června, na řádný termín?
To je úplný nesmysl. Tady není žádný mandát, ani vlády, ani Sněmovny, která si ho už sama zkrátila. V situaci, v jaké jsme, není možné čekat do června.
Neobáváte se, že vaše řešení "zkrácených lhůt a "legislativních nouzí" zase někdo může u Ústavního soudu napadnout?
Napadnout může cokoliv. Pokud by i v tomto případě šel Ústavní soud proti veřejnému zájmu, tak já už opravdu nevím, kam bychom se dostali. Dostali bychom se do ústavního marasmu. Zatím je tady noblesní přístup politických stran. Nikdo nevolá po radikálních zásazích, po žádné revoluci. Pak by se s tím politické strany, odpovědné za vládnutí, mohly těžko smířit.
|
