Nová "tygří politika" svět ubezpečuje, že tito páni džungle a všeho živého vůbec se už do budoucna nemusí třást o holé přežití. Naopak, řečeno s nadsázkou, čekají je prý jenom skvělé časy. Alespoň to tvrdí politici z dvanácti asijských států a Ruska, kteří se v thajském Hua Hinu o víkendu sešli.
"Je to historická událost, něco takového jsme tu ještě neměli," citovala agentura AP thajského ministra pro životní prostředí Suwita Khunkittiho.
Ministr narážel na to, že tyto země se vůbec poprvé dokázaly shodnout na deklaraci, jak počet tygrů do dvanácti let zdvojnásobit.
Jsou to jen návrhy na papíře, ne vždy zcela srozumitelné a domyšlené. Navíc je v září v ruském Vladivostoku na speciálním "tygřím summitu" musí ještě schválit vrcholní představitelé "třináctky", ale zaplať bůh, že se konečně něco děje, radovali se včera mnozí ochránci přírody. Tygr totiž už stojí jednou nohou nad propastí, z níž není návratu.
Je libo tygří penis?
Počet těchto šelem se v posledních desetiletích prudce řítí k bodu nula. Z odhadovaných 100 tisíc kusů na počátku 20. století jich o stovku let později zůstalo ve volné přírodě necelých 3 500 jedinců.
Důvodů je celá řada a jsou stále stejné: tygrům se postupem industrializace rychle zmenšuje jejich přirozené životní prostředí, neutuchající poptávka po tygřích tkáních a orgánech pro tradiční orientální medicínu pak roztáčí na plné obrátky smrtící kolotoč pytláctví a ilegálního obchodu. Tygry v neposlední řadě ohrožuje i nadměrný lov kopytníků, kteří jsou základem potravy těchto elegantních koček.
Nejkritičtější je situace v džunglích jižní a jihovýchodní Asie. Co se týče čínské tradiční medicíny, v ní je role tygra nezastupitelná. Prakticky všechny jeho části se k něčemu zužitkují, když ne jinak, tak jako bájné afrodiziakum. V tomto směru je pak zvláště mezi čínskými strávníky nejpopulárnější vařený tygří penis. Ti, kteří si to mohou dovolit, jsou ochotni zaplatit za takové "povzbuzení" horentní sumy.
"Výsledkem je zuřivý hon na těch pár statných šelem, které ještě ve volné přírodě zbývají," řekl nedávno časopisu Time indický odborník na tygry Valmik Thapar.
Obchod s částmi tygřích těl je ve světě zapovězen od roku 1993. Přesto jen kvete. "Síly stimulující černý trh jsou natolik silné, že nic, ani veřejné mínění, ani politický tlak, ale ani policie, nedokáže zastavit tendenci směřující k rychlému vyhynutí tygra," dodal skepticky.
Tygří farmy medicíně nestačí
V Číně a v Thajsku existují privátní tygří farmy, kde majestátní zvířata chovají speciálně pro potřeby tradiční medicíny. Zdaleka to však nestačí.
Navíc místní "fajnšmekři" nedůvěřivě soudí, že přípravky z chovaných tygrů nejsou zdaleka tak účinné jako od těch divoce žijících.
V poslední době se také šíří volání, že podobné farmy by se jako "nehumánní" měly rychle zavřít. Začínají totiž připomínat prasečí jatka: jen v Číně samé se odhaduje, že na tygřích farmách v současnosti chovají "na orgány" kolem 10 tisíc tygrů.
V čele boje stojí Rusko
Recept na záchranu tygří populace se jistě nehledá snadno. Politici v Hua Hinu usoudili, že to dokážou. Tvrdí, že na prosazení ambiciózního programu shromáždí fond v hodnotě až miliardy dolarů.
Do čela boje za záchranu tygrů se nyní postavilo Rusko. A podporuje ho zvláště jeho premiér Vladimir Putin. Ten snad pod vlivem adrenalinového zážitku, když předloni v sibiřské rezervaci duchapřítomně skolil uspávací střelou amurského tygra, který se zničehonic uvolnil z pasti a rozběhl se směrem k přítomným reportérům.
Šance na papířeJeště na počátku 20. století se tygří populace ve volné přírodě odhadovala přinejmenším na 100 tisíc kusů. O sto let později se nejčastěji uvádí číslo 3 500 jedinců. Tygr rychle vymírá, naději na jeho přežití nyní zvýšil první "tygří summit", jehož se zúčastnily všechny země, na jejichž území pruhovaná šelma žije. Jde o Rusko, Bangladéš, Barmu, Bhútán, Čínu, Indii, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Nepál, Thajsko a Vietnam. Státy se shodly na opatřeních, jež by měla do roku 2022 počet tygrů zdvojnásobit. |
