Návrh podpoří koaliční i opoziční strany. "Nebudeme ti, kdo do toho budou házet vidle. Ministrovi rozumím, potřebuje to teď na dva roky zklidnit a stabilizovat," říká školský expert ODS poslanec Walter Bartoš.
Revizi maturit vítá i předsedkyně výboru Anna Putnová z TOP 09. Poslankyně před časem připravila vlastní návrh zákona, podle kterého by ve společné centrální části maturit byly jen didaktické testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka. "Toto je sice změkčení našeho návrhu, ale pokud je na tom shoda odborníků, kteří se sešli v komisi, tak to budeme respektovat," říká Putnová.
Jak se změní maturityVe společné (centrální) části maturit zůstávají dvě povinné zkoušky - čeština a cizí jazyk nebo matematika. V češtině bude didaktický test zadáván a hodnocen centrálně, písemné práce a ústní část budou na rozdíl od letoška hodnocené na školách. Maturity z cizího jazyka a matematiky zůstávají ve stejné podobě, ve všech předmětech ale zmizí dva stupně obtížnosti. Dosud se počítalo, že od roku 2013 budou tři povinné zkoušky - čeština, cizí jazyk a buď matematika, informatika nebo občanský a společenskovědní základ. |
Změny, které doporučila ministrova odborná skupina, podpoří také další koaliční strana LIDEM, uvedla místopředsedkyně školského výboru Dagmar Navrátilová.
Opoziční sociální demokracie slibuje, že změny maturit nebude nijak výrazně politizovat. "Podpoříme to. Jiná možnost, než která vzešla z této diskuse, není. Teď je opravdu nutné urychleně reagovat, aby se letošní kolaps neopakoval," tvrdí stínový ministr školství a jeden ze čtrnácti členů Fialova odborného týmu Marcel Chládek.
Zatím není jasné, jak budou hlasovat komunisté a Věci veřejné, při shodě ostatních stran ale na jejich postoji nezáleží. "Mluvím jen za sebe. Správně je pokračování v mém trendu - elektronizaci státních maturit, stejně tak zjednodušení a zlevnění. Správně je též hodnocení slohu učiteli, kteří znají studenta," podotýká exministr školství a poslanec VV Josef Dobeš.
Školy budou kromě slohovek hodnotit i ústní část češtiny. Maturanti dostanou vysvědčení dříve a případné odvolání proti výsledku se nebude na rozdíl od letoška časově krýt s přijímacími zkouškami na vysoké školy. Fiala věří, že díky změnám budou maturity levnější, administrativně jednodušší a pro studenty méně stresující.
Ministerstvo úpravy promítne v novelách školského zákona a maturitní vyhlášky. "Změny musí být schváleny do listopadu 2012, jinak by se podle platné legislativy maturita musela realizovat v současném modelu i příští rok," upozornil mluvčí resortu Patrik Kubas.
Podle Chládka by neměl být problém tento termín stihnout. "Lze to udělat i formou jednoduchého pozměňovacího návrhu buď v Senátu, nebo v Poslanecké sněmovně," navrhuje senátor.
Debatovat se znovu bude o povinné matematice
Od srpna začne Fialova odborná skupina pracovat na dlouhodobé koncepci maturit. "Je potřeba maturity zakonzervovat na delší dobu. Není možné to každé dva roky měnit, protože to velmi znejišťuje studenty a veřejnost," říká Putnová.
Politikům se především nelíbí, že budou všichni studenti dělat stejně těžké zkoušky. Tedy jak gymnazisté, tak studenti odborných škol. "Když nastavíme laťku vysoko, je to stejné, jako bychom chtěli, aby desetibojaři běhali stovku jako Usain Bolt. Když nízko, tak po Boltovi chceme, aby běhal stovku za slabých jedenáct vteřin," pomohl si Bartoš srovnáním z atletiky.
Poslanec ODS nabízí ke zvážení polský model, kdy všichni studenti dělají základní verzi. Tu obtížnější, která zajímá vysoké školy, si přidají pouze ti, kteří o to mají zájem. "Těžší úroveň není známkovaná, ale hodnocená procentem úspěšnosti. Pokud v ní student neuspěje, tak nepropadne, protože má alespoň tu základní," říká Bartoš.
Dobeš argumentuje, že některé vysoké školy už podle vyšší úrovně maturity začaly přijímat studenty. Její zrušení je prý pouze v zájmu soukromých firem typu Scio, podle jejichž testů některé univerzity přijímají studenty. Podle Navrátilové by se mělo zvážit, zda u odborných škol a učilišť neosekat společnou část maturit. "Jejich studenti by se měli více orientovat na praxi," doporučuje poslankyně.
Řada odborníků se přiklání k návrhu Putnové. To by mimo jiné znamenalo udělat z matematiky povinný předmět. "V odborné skupině je pro to hodně zastánců. Přikláním se spíše k tomu, že bychom měli její výuku zkvalitnit a zpopularizovat," uvedl Chládek. Podle něj je také potřeba zabývat se situací tisícovek studentů, kteří u maturit neuspějí. "To jsou velmi špatně zaměstnatelní lidé, protože nemají v rukou vůbec nic," upozorňuje.
U maturit letos neuspělo téměř 20 tisíc studentů (21,2 procenta), na zářijovou opravu se přihlásilo 17 tisíc z nich. Dorazí i dalších šest tisíc studentů, kteří na jaře maturity vůbec nedělali. S žádostí o přezkum výsledků zkoušek uspělo u Cermatu přes 500 z osmi tisíc studentů.
