"Bolí to rozhodně méně, než když vás při fotbale nakopnou do holeně, nebo když vás bolí záda po těžší práci," odpovídá vedoucí rakovnické policie Jiří Šiler na otázku, jak moc je odběr kostní dřeně z pánve nepříjemný.
Jak vstoupit do registruV ČR je devět dárcovských center Českého národního registru dárců dřeně - jejich seznam najdete zde. Přihlášku do některého z nich mohou lidé vyplnit na webu kostnidren.cz. Na návštěvě centra se lze domluvit i telefonicky nebo e-mailem. Podmínkou je věk 18 až 35 let, dobrý zdravotní stav (bez prodělání závažného onemocnění v minulosti) a ochota navštívit zdravotnické zařízení. Při vstupu do registru vyplní žadatel formulář, poté mu zdravotní sestra odebere dva mililitry krve. To je vše. Z registru lze na žádost kdykoliv vystoupit. Nebo v něm automaticky zůstat do 60 let věku. Ne každý zaregistrovaný se stane dárcem kostní dřeně. Kostní dřeň je rosol v dutinách kostí, ve kterém se tvoří krvinky. Krvetvorné buňky jsou kmenové buňky v kostní dřeni, které se dokáží vyvinout do všech typů krvinek - bílých, červených a krevních destiček. |
Do národního registru dárců dřeně vstoupil, když mu bylo třicet. "Byl jsem osloven sestřičkou plzeňské transfuzní stanice. Chodil jsem tam kolem plakátů, které motivovaly dárce. Tak dlouho jsem si je četl, až jsem podlehl a zaregistroval se," popisuje policista, který má za sebou kromě dárcovství kostní dřeně i šedesát odběrů krve.
Vstup do registru možných dárců kostní dřeně si však neidealizuje. "V době, kdy se zaregistrujete, jste třeba svobodný, pak se vám ale narodí děti a přijde zlom, protože zjistíte, že pokud darujete jednou nebo dvakrát cizímu dárci, už to nebudete moci udělat třeba v době, kdy onemocní vaše děti nebo někdo jiný z rodiny," popisuje, o čem přemítal v době před registrací.
Telefon mu zazvonil až po devíti letech. Když jej lékaři požádali, aby přišel darovat kostní dřeň, nezaváhal. Pozvali si ho na pohovor, několik odběrů krve a rentgen. Pak podstoupil odběr kostní dřeně z pánve. Bylo to pod celkovou narkózou a musel kvůli tomu být tři dny v nemocnici. "Necítil jsem pak žádnou únavu. Nebylo mi vůbec nic. Jenom mě naštvalo, že mi nabídli dušenou mrkev," vtipkuje o zákroku, jenž podstoupil v roce 2010.
Cestu domů sám odřídil a tři měsíce nato se účastnil mistrovství republiky ve víceboji, byť ho lékaři upozorňovali, že ještě půl roku se může cítit při námaze unavený, protože jeho organismus bude mít sníženou schopnost regenerace. "Pocítil jsem, že mám horší výkonnost a nadřel jsem se jako kůň," vzpomíná.
O příjemci kostní dřeně ví Jiří Šiler jen to, že je to muž starší 50 let.
Darovat jde jen buňky z krve
Dárcem se stal také policista Jiří Rychlovský. Ten si však vybral jinou metodu a místo kostní dřeně daroval krvetvorné buňky, které pomáhají stejným pacientům jako u odběru kostní dřeně z pánve. Tedy lidem s nádorovým onemocněním krve.
Rychlovský slouží v pražských Vokovicích a ví, že dal naději na život muži v podobném věku, v jakém je on sám. Nyní je mu 33 let, odběr podstoupil před dvěma lety.
Nejprve musel tři dny docházet na injekce do nemocnice v Kladně, kde bydlí. Díky nim se do krve vyplavilo větší množství potřebných buněk. Lékaři z Plzně mu je poté čtyři hodiny oddělovali z jeho krve.
Krev mu odebírali ze žil na rukou. "Čtyři hodiny jsem ležel a čekal, až se vyseparuje potřebné množství krvetvorných buněk. Příjemné mi to nebylo, protože jsem měl jehlu v obou rukách a nemohl jsem s nimi hýbat. Na druhou stranu je to malá cena za to, že někomu můžeme pomoci," popsal Rychlovský.
Domů jel ten samý den, po odběru se cítil malátný. "Na sobě jsem pak dva dny cítili příznaky, které se podobají chřipce. Nebylo to ale nic zásadního, že bych musel ležet v posteli," dodal.
Martin Červíček (vlevo) se zdraví s dárcem kostní dřeně Jiřím Rychlovským, první náměstek policejního prezidenta Tomáš Tuhý pak s dárcem Jiřím Šilerem.
Podobný způsob odběru podstoupila také Eva Ulmová. Jen s tím rozdílem, že jí tekutinu odebíraly ze stehna. "Měla jsem v noze kanylu. Nic mě nebolelo. Ležela jsem, četla jsem si, občas si zdřímla. Pak jsem jen musela čekat, až spočítají, zda mají dost krvetvorných buněk. U mě stačil jeden odběr," popsala policistka z obvodního oddělení ve Volyni.
Do registru ji přivedl rozhovor v novinách s mužem, který daroval kostní dřeň a tím zachránil život dvouleté dívenky. "Dojalo mě to a ještě než jsem text dočetla, věděla jsem, že to udělám," říká. Měla štěstí, po 13 letech od registrace její buňky potřebovala mladá žena s dvěma malými dětmi. O dárkyni víc neví, o tom, že pomohla v boji o život, ale mluví i teď s dojetím v hlase.
Pro policisty je pomoc osobní věcí. Jak přiznávají, nejraději by o ní nahlas nemluvili. I proto, že mezi policisty nejsou sami, kdo pomáhá. Zveřejnit příběhy se však rozhodli, aby přesvědčili k registraci další lidi nejen v uniformě.
Kampaň na služebnách
Policisty od ledna motivuje k tomu, aby se zaregistrovali jako možní dárci kostní dřeně, kampaň. Ta má nenápadnou podobu. O možnosti se mluví na poradách, nadřízení k registraci motivují podřízené. Třeba tím, že jim vyjdou vstříc, pokud budou potřebovat volno.
Studenti pro registrováníVlastní kampaň s názvem Na dřeň nyní připravují i studenti mediálních studií Univerzity Karlovy (více o jejich kampani najdete zde). Začne v dubnu a jejím cílem bude motivovat zejména mladé lidi a studenty, aby se zapsali do registru při IKEM. Do akce se zapojí také herci a sportovci. V květnu se pak rozšíří v Praze počet míst, kde bude možné do registru vstoupit. |
"Služební zákon teď umožňuje policisty uvolňovat na jeden nebo dva dny. Stálo by za to i v rámci této kampaně zauvažovat, zda by to nemělo být jinak," uvedl Martin Červíček, který nedávno opustil místo policejního prezidenta a je patronem kampaně s názvem Podpořme darování kostní dřeně. Je také jedním z těch, kteří se do listu potenciálních dárců zaregistrovali.
V ČR je zhruba 40 tisíc policistů. Těch, kteří se zapsali do registru, mohou být už stovky. Přesné číslo sice není známo, ví se ale, že ve sboru je 17 tisíc policistů do 35 let. A právě to je ideální horní věková hranice pro zápis. Navíc když policisté rozjížděli podobnou kampaň, ve které kolegy zvali k dárcovství krve, slyšely na to podle současného šéfa policejního prezidia Tomáše Tuhého stovky uniformovaných mužů a žen. "Dárcovstvím naplňujeme heslo pomáhat a chránit," uvedl Tuhý.
Od května policisté chtějí oslovit i širší veřejnost. Společně s Hudbou Hradní stráže připravili v rámci kampaně sérii koncertů. Na nich se lidé dozvědí, jak se mohou do registru zapsat a co tento krok obnáší. Lékaři z Českého národního registru dárců dřeně také zvažují, že by přímo na místě zájemcům odebrali vzorek krve, na základě kterého by je do registru zařadili.
Koncerty policie a Hudby Hradní stráže20. 5. Pardubice Koncerty budou v odpoledních hodinách pod širým nebem v centrálních částech uvedených měst. V lázeňských městech to budou kolonády. |
Za 23 let 68 tisíc možných dárců
Český národní registr kostní dřeně byl založen v roce 1992 Vladimírem Kozou, který předloni zemřel (přečtěte si zde, jak hovořil o své práci krátce před svým odchodem). Je to databáze dobrovolníků, kteří se mohou stát dárci kostní dřeně. A to v případě, že se najde konkrétní pacient, kterému mohou pomoci, protože je mezi jejich buňkami určitá shoda.
Nyní je v tomto registru 45 tisíc jmen. Seznam však není stálý. Lékaři z něj například vyřazují ty, kterým je víc než 60 let.
Za celou dobu jeho fungování darovalo kostní dřeň 500 lidí v něm zaregistrovaných. Registr pak dokázal zkoordinovat jeden tisíc transplantací.
Kostní dřeň od dárců z tohoto registru se vždy odebírá ve Fakultní nemocnici v Plzni. Tam také probíhají podrobnější vyšetření před samotným odběrem kostní dřeně včetně odebrání krve na autotransfuzi. Vlastní krev dostane dárce při odběru kostní dřeně, protože spolu s ní mu odeberou i část této tekutiny.
Vstupní vyšetření potřebné pro zaregistrování v databázi nyní nehradí zdravotní pojišťovny. Stojí od 1 500 do 2 000 korun. Pro zaregistrované mladší 35 let je ale hradí přímo registr z darů.
V ČR existuje od roku 1991 také Český registr dárců krvetvorných buněk, který funguje při pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a nyní eviduje 23 tisíc dobrovolníků.
