Policie vyšetřuje provokaci komunistické tajné policie (ilustrační foto).

Policie vyšetřuje provokaci komunistické tajné policie (ilustrační foto). | foto: Monika Tomášková, MF DNES

StB chytala uprchlíky na falešné hranici. Případ po letech řeší policie

  • 1066
Po více než šedesáti letech se policisté pustili do vyšetřování provokace StB. Tajná policie na přelomu 40. a 50. let zřídila falešnou hranici, na které v přestrojení za americké a německé úředníky chytala uprchlíky. Ti skončili ve vězení, navíc prozradili i další odpůrce režimu.

Je to sice příběh starý více než šest desítek let, ale nyní se konečně zdá, že bude mít svůj skutečný konec. Po komunistickém převratu v roce 1948 se uprchlíci z Československa chtěli dostat za železnou oponu, ale někteří uvázli v nejrafinovanější pasti StB, která kdy existovala.

Byla to falešná hranice, kde byli tajní policisté přestrojení za německé celníky a americké důstojníky. Akce se jmenovala Kámen.

Uprchlík nic netušil: chtěl se před "americkými zpravodajci" vykázat svou protikomunistickou činností. Řekl v dobré víře vše, co věděl. Možná i něco víc. Netušil, že si napsal sám na sebe obžalobu a dostal tak do problémů všechny, které jmenoval. Ti budou zatčeni a uvězněni.

Historik Igor Lukeš

S jednou z obětí se setkal před časem česko-americký historik Igor Lukeš, který učí historii na univerzitě v Bostonu. "Věděl jsem o této akci, samozřejmě. Ale setkání s jednou z obětí této provokace mě přimělo se nad tím zamyslet z jejich pohledu,“ říká Lukeš, který se poté obrátil na českou policii. "Přestože ta událost se stala před desítkami let, ta osoba si nese stále následky. Psychické i fyzické,“ vysvětluje.

Lukeš akci označuje jako "šílený, ďábelský podvod". Uprchlík byl odsouzen, ale sám se trápil navíc i tím, že nevědomky pomohl do komunistických lágrů dalším lidem.

Policie případ vyšetřuje, ale obvinění zatím nepadlo. Historik Lukeš zjistil, že dva z organizátorů provokace jsou ještě naživu. I když jeden z nich žije v cizině. "Žijí v luxusních poměrech. Myslím, že společnost by měla být schopna třiadvacet let po pádu komunismu zajistit spravedlnost," řekl Lukeš.

Policie vyšetřuje jeden konkrétní případ, ne celou akci

"Je to obrovská lidská tragédie. Ti lidé byli dovedeni do prostoru, kde si mysleli, že jsou na Západě. Byla tam americká vlajka, uniformy... Pak je například požádali, aby napsali seznam lidí, s nimiž může americká zpravodajská služba spolupracovat na pádu režimu. A oni se dodnes stydí, že na to naletěli. Nelze tomu upřít chytrost, bylo to velmi rafinované," popisuje ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret.

Právě jeho úřad případ vyšetřuje. I když Lukeš dal podnět už téměř před rokem, zatím žádné obvinění nepadlo. "Je to mimořádně obsáhlý případ. Spisy mají deset tisíc stran," vysvětluje Vladimír Vašulka, který má podnět na starosti.

Upozorňuje, že nevyšetřuje akci Kámen jako takovou, ale jeden konkrétní případ. "Byla to rodina, která se pokoušela uprchnout. Otec dostal trest smrti, ale utekl později z vězení na Západ. Ti lidé si nepřejí uvést své jméno," říká Vašulka.

Na akci Kámen se podílela řada příslušníků komunistické tajné policie, příprava "představení" musela být velice náročná na čas a organizaci. Navíc někteří z těch, kteří naletěli, později o této zkušenosti nechtěli mluvit.

StB akci různě vylepšovala a obměňovala. Například "americký" velitel pil stylově whisky a nabídl uprchlíkům. V tekutině byl ovšem prostředek otupující lidské smysly, takže bylo snazší informace z nešťastníka získat. Také míst, kde falešná hranice vznikla, bylo hned několik. Například u Mariánských Lázní, u Domažlic či Všerub.

Vše bylo přísně tajné, ale přesto nějaké zprávy o provokaci unikly. Takže akce Kámen skončila někdy v polovině roku 1951. Policie zkoumala akci jednou už dříve, ale vyšetřování skončilo bez výsledků.

V tomto případě by tomu mohlo být jinak. Podle Vašulky existují dokumenty inspekce ministerstva vnitra, která už za komunistických časů tuto provokaci prověřovala. A tam Vašulka našel potřebné podklady.

"Kdyby se to podařilo dotáhnout do konce, byla by to satisfakce pro všechny, kteří na past naletěli," říká ředitel Bret. Kdy však může padnout obvinění, není jasné. Možná v řádu měsíců.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video