Policie odposlechy eviduje hlavně podle počtu "napíchnutých" telefonních linek, kterých bylo loni téměř 5 tisíc. To je ale stále nejméně od roku 2004. Tehdy kriminalisté poslouchali téměř dvojnásobek telefonů.
Zločinci totiž používají více přístrojů, aby policii odposlechy ztížili. Loni tak na každého podezřelého připadalo 1,75 telefonní linky.
Nejaktivnější byli při monitorování telefonátů Národní protidrogová centrála, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a kriminalisté z jižní Moravy. Asi 40 procent všech odposlechů policisté použili proti organizovaným bandám.
Počty, které zveřejnil ministr vnitra Ivan Langer, ale nezahrnují telefony sledované tajnými službami, tedy Bezpečnostní informační službou, civilní rozvědkou a Vojenským zpravodajstvím.
Až do roku 2005 počet odposlechů jenom stoupal. Před několika lety se o problematiku začal zajímat prezident Václav Klaus a spustil tak vlnu změn. Při vyšetřování kauzy H-system totiž policie odposlouchávala telefon jeho známého Ranka Peciče a dlouho se spekulovalo, zda kriminalisté nemohli monitorovat také jeho hovory s prezidentem.
Další ránu dostaly odposlechy v souvislosti s takzvanou Kubiceho zprávou. Při vyšetřování, kdo ji předal novinářům, totiž Inspekce ministra vnitra odposlouchávala celkem 46 telefonních čísel. Mezi odposlouchávanými byl i tehdejší poslanec Langer, primátor, radní, advokáti, podnikatel, manažer a několik soukromých osob.
Loni tak začal platit zákon, který nasazování odposlechů zpřísňuje. Mimo jiné umožňuje, aby se lidé zpětně dozvěděli, že jim byl telefon odposloucháván. Policie také musí sledovat, zda je odposlech stále důvodný, a v opačném případě ho ukončit. Maximální lhůtu trvání odposlechu novela zkrátila ze šesti na čtyři měsíce.
