Mluvčí pražské policie Jan Holub však potvrdil, že Obvodní státní zastupitelství Prahy 1 se s tímto závěrem odmítlo ztotožnit. "Státní zástupce toto rozhodnutí zrušil a vrátil to k došetření. Žádá tedy, aby byl zjištěn původce údajné pomluvy," uvedl v pátek Holub.
Na čí podnět se policie případem zabývala, není zřejmé. Zieleniec tvrdí, že on trestní oznámení nepodával a že se domnívá, že se tím policie a státní zastupitelství zabývaly samy od sebe. Jan Holub však řekl, že šlo o konkrétní trestní oznámení, ale nemůže uvést, kdo jej podával.
Samotný průběh vyšetřování považuje Zieleniec za nestandardní. "Ta paní na policii si mě předvolala k výslechu dvakrát. Nejprve se snažila zorientovat v celém věcném a časovém průběhu kauzy. Při druhém výslechu se pokoušela zjišťovat povahu mých kontaktů s novináři, zda jsem měl vhodné, či nevhodné kontakty.
Vysvětlil jsem jí základní pravidla kontaktů politika s novináři a tím to skončilo. Ptal jsem se jí také, jestli vyslýchá jenom mě, nebo i podezřelé, a její odpověď byla, že o to usiluje už mnoho týdnů a že se jí to zatím nepodařilo." Ministr Jan Kavan včera přiznal, že na policii v této kauze vypovídat nebyl. "Vyzvali mě k nějakému vyjádření, tak jsem jim ho dal písemně," uvedl. Pravděpodobně stejný postup zvolili policisté i v případě Miloše Zemana.
Proč policie případ odložila, vysvětluje v písemném dokumentu tím, že když Zeman i Kavan mluvili o Zieleniecových pochybných stycích s novináři, byli přesvědčeni, že je to pravda. Zeman řekl, že to slyšel od Kavana. Kavan uvedl, že to měl "z doslechu".
Kdo je tedy původcem šíření pomluv, se policii nepodařilo vypátrat.
Tento případ dokazuje, že zkoumat původce pomluvy a snažit se jej potrestat za trestný čin je mnohem komplikovanější než podat civilní žalobu na ochranu osobnosti. S ní tento týden slavil u městského soudu v Praze úspěch novinář Ivan Brezina, který se ohradil proti tvrzení Miloše Zemana, že je zkorumpovaným novinářem, neboť psal články za peníze firmy ČEZ. Jelikož Zeman ani tento výrok ničím nedoložil, soud jej odsoudil k omluvě Brezinovi a k vyplacení odškodnění ve výši 300 tisíc korun. Zeman se však odvolal k vrchnímu soudu.
Kavan, 28. června 1999: "Bylo by naivní předpokládat, že na ministerstvu jsou smlouvy znějící na jména novinářů zavazujících se k vytváření pozitivního image ministra." Kavan, 6. ledna 2000: "Vnitroministerská kontrola přímé důkazy o zneužití smluv a vědeckých projektů znějících jednoznačně a prokazatelně na jména novinářů za účelem osobní prezentace bývalého ministra Josefa Zieleniece nenalezla. Proto se panu Zieleniecovi omlouvám. Osobně si své pochybnosti o vztahu pana Zieleniece s některými novináři uchovám." Zeman, 7. ledna 2000: "Poté, co jsem si prostudoval obsáhlé stanovisko Jana Kavana, plně se k tomuto stanovisku připojuji, v obou inkriminovaných bodech, to jest jak k omluvě bývalému ministru zahraničí Zieleniecovi, tak ve vyjádření pochybností v inkrimované kauze."
ZEMAN A KAVAN O ZIELENIECOVI
Zeman, 24. června 1999: "Na ministerstvu zahraničí bylo v minulosti uzavřeno na šedesát smluv jak s jednotlivými novináři, tak s mediálními agenturami, které sloužily k osobní prezentaci předminulého ministra zahraničí. Dnešní ministr zahraničí tyto smlouvy zrušil a říkal mi, že z těch ušetřených peněz bude financovat výdaje na jedno středně velké velvyslanectví."
