O změnu zákona usiloval ministr vnitra František Bublan, který si od ní slibuje vyřešení většího počtu závažných zločinů.
I když v zákoně nebude výslovně napsané, kterých obviněných se bude povinnost týkat, Petr Vorlíček z ministerstva vnitra už dříve ujistil, že policie bude k této pravomoci sahat jen po spáchání závažných násilných trestných činů.
To potvrzují i sami policisté. Tvrdí, že nechtějí vytvořit evidenci DNA deseti milionů obyvatel Česka, ale databázi recidivistů.
Bublanův návrh neodmítl ani stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer, navrhl ale oddělit registr vzorků od policie a svěřit ho specializovanému lékařskému pracovišti.
"Současně s možností odebírat DNA jsme schválili možná rizika, která plynou z dosud neexistujícího systému, který by zajišťoval garanci proti možnému zneužití takto nezpochybnitelných důkazů," vysvětlil Langer.
Policii pomohly vzorky DNA vyřešit například brutální vraždu školačky Barbory ve Kmetiněvsi na Kladensku. Vzorek odevzdal spolu s jinými muži a chlapci z okolí také pachatel brutálního činu, Barbořin spolužák.
Genetický "otisk" rozřešil i trojnásobnou vraždu v Klučově na Kolínsku. Recidivista Jaroslav Gančarčík tu v roce 1990 ubodal ženu a její dvě dcery. Když byl později zatčen kvůli znásilnění, policie porovnala jeho profil se stopami nalezenými v Klučově a usvědčila ho.
K vrahovi Ukrajince v Dlouhopolsku na Nymbursku přivedla policii stopa DNA zachycená na nedopalku z cigarety.
