Některým vězňům policisté odebrali vzorky slin násilím. Část z nich si na postup policie stěžovala u ombudsmana Otakara Motejla, který jim dal předběžně za pravdu, i když vyšetření ještě úplně neukončil.
"Zákon povoluje policii odebírat DNA při podezření z konkrétního zločinu. Pochybuji však, zda to jde dělat masově, a domnívám se, že policie nemá právo použít při tom násilí," řekl Motejl.
Policie se hájí, že díky "hromadnému odběru" už vyřešila i jednu starou vraždu. Vzorek museli odevzdat i lidé odsouzení za ekonomické zločiny, přestože DNA hlavně pomáhá při odhalování násilníků.
Vězni odporovali, policie prý nasadila chvaty a hmaty
Policie takhle přišla i za jednou z nejznámějších českých vězeňkyň Barborou Snopkovou, odsouzenou spolu s exministrem Ivem Svobodou za tunelování.
"I ona protestovala, ale nakonec jí pohrozili násilím a DNA odevzdala. Za chvíli to dojde tak daleko, že vás policie zastaví na ulici a bude chtít DNA," zlobí se advokát Snopkové Zdeněk Honzík.
Odběr se týkal i lidí ve vazbě, pro které platí presumpce neviny.
Podle informací MF DNES proběhla celá akce za pouhé čtyři dny v květnu a v červnu, kdy najeli policisté do věznic autobusy. Vzorek odevzdalo 15 tisíc vězňů odsouzených za úmyslné zločiny.
Zatímco Barbora Snopková ustoupila, deset jiných vězňů se postavilo policii na odpor a policisté proti nim nasadili podle Motejla chvaty a hmaty. Pak jim tyčinkou setřeli sliny a odebrali DNA.
Odhalili jednoho vraha
Policie se hájí, že na odběr proti vůli člověka má právo. S jejím výkladem však ombudsman nesouhlasí. Má za to, že policisté mohou DNA žádat jen od úzkého okruhu podezřelých při vyšetřování konkrétního trestného činu.
Podle názoru policie je z něj "podezřelé" celé podsvětí, takže je na místě odběr ve vězení.
"Díky hromadnému odběru se už podařilo vyřešit šest závažných zločinů, mimo jiné jednu starou vraždu z roku 2003, ublížení na zdraví a loupež," uvedla mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.
Nebyla však schopna přesně říci, o jakou vraždu šlo. Neměly by tedy odběry mít jasnější zákonná pravidla? MF DNES se na to zeptala ministra vnitra Ivana Langera.
Ten se však v SMS omluvil, že je zaneprázdněn a doporučil obrátit se znovu na policii. Jestli byla "akce DNA" v pořádku, zkoumá nyní Úřad na ochranu osobních údajů.
Ten vyslal na zodpovědné policejní útvary podle své mluvčí Hany Štěpánkové kontrolu a teoreticky by mohl policii dát za neoprávněné shromažďování vzorků DNA pokutu. "Nechci předjímat výsledek kontroly, ale podle mě je důležité, aby člověk s odběrem souhlasil," řekla Štěpánková.
Vězni mají šanci u soudu
Brněnská právnička Dagmar Gottweisová se také domnívá, že se stanoviskem ombudsmana v ruce vězňové mají šanci bránit se proti postupu policie u soudu a dosáhnout třeba i smazání databáze.
Gottweisová zastupuje jednoho odsouzeného, Jiřího P., který si na nedobrovolný odběr v brněnské věznici stěžoval, Národní databázi, do které 15 tisíc vězeňských vzorků DNA putovalo, spravuje policejní Kriminalistický ústav.
Obsahuje jednak genetické profily odebrané lidem (zločincům či svědkům) a jednak stopy z míst, kde se staly zločiny (například z nedopalků). Ještě nedávno obsahovala evidence jen asi dva tisíce vzorků, takže po letošním odběru za mřížemi se jejich počet zněkolikanásobil.
