Pokud by Senát rezoluci přijal, bylo by to poprvé, co by oponoval Bushově vojenské strategii. V Senátu mají od listopadových voleb většinu opoziční demokraté.
Senátorům se ale nepodařilo ani otevřít debatu. K tomu je potřeba v stočlenném sboru alespoň šedesát hlasů, ale sešlo se jich jen 49.
Demokraté oznámili, že se k rezoluci vrátí za týden, kdy se bude rozhodovat o miliardovém rozpočtu na nové vojáky.
Rezoluce by byla nezávazná, nicméně jedná se o první vážný pokus Kongresu kritizovat Bushe za nepopulární válku.
"Trápí mě to," glosoval neúspěch demokratický senátor z Illinois Dick Durbin. "Pokud republikáni nespolknou tuto zředěnou rezoluci, jak mohou mít žaludek na skutečnou debatu o Iráku?" dodal.
Příznivci považují rezoluci za první krok, který má prezidenta Bushe směřovat ke změně strategii a postupnému stahování 138 tisíc vojáků z Iráku.
Odpůrci rezoluce naopak tvrdili, že jde jen o politickou facku prezidentovi, která by navíc demoralizovala americké vojáky a dala najevo americkou nejednotu.
Několika republikánům také vadilo, že do rezoluce nemohou prosadit vlastní dodatky.
Bílý dům se k senátnímu jednání vyslovil zdrženlivě. "Všechny hlasy mají právo zaznít v této debatě a my podporujeme právo republikánů a senátora McConnella, nabídnout takové dodatky, které uznají za vhodné," prohlásila mluvčí Dana Perino.
Při hlasování o otevření debaty se dva republikánští senátoři postavili na stranu demokratů. O křeslo Susan Collinsové z Maine a Norma Colemana z Minnesoty se totiž bude bojovat už příští rok a senátoři vědí, že podpora Bushovy irácké politiky jim hlasy navíc nepřinese.
