Zatím poslední incident se odehrál v Leedsu. Osmadvacetiletý Polák a jeho kamarád byli konfrontováni skupinou dvaceti mladíků ve věku od 16 do 18 let. Agresoři muže nejprve verbálně napadali, posléze jednoho z nich začali pronásledovat. Když ho dostihli, začali ho mlátit a kopat. Muž byl převezen do nemocnice kvůli tržné ráně na hlavě, která si vyžádala šití, píše server The Independent.
Policie v tiskové zprávě uvedla, že se incident odehrál v pátek v noci. Vyšetřován je jako rasově motivovaný útok kvůli nadávkám, které si napadený muž musel vyslechnout. Velitel policie v Leedsu Paul Money ujistil zdejší polskou komunitu, že se nemá čeho obávat.
„Místním lidem a předně Polákům chci vzkázat, že nebudeme tolerovat incidenty podobné povahy a uděláme všechno proto, abychom agresory předvedli před soud,“ sdělil Money. Dodal, že se jednalo o výjimečný případ.
Na Twitteru policii za její postup poděkovala i polská ambasáda. „Vyjadřujeme vděk policii za její rozhodnou reakci a také za to, že do dané lokality poslala více policistů. Společně chceme pracovat na zajištění bezpečnosti pro Poláky v Británii,“ sdělila ambasáda (celé vyjádření najdete zde).
Politické omluvy a vražda
Incident v Leedsu není izolovaným případem nenávisti. Odehrál se shodou okolností ve stejný den, kdy se premiérka Theresa Mayová omlouvala polské premiérce Beatě Szydlové za útoky proti polským imigrantům. Vyjádření plná „hlubokého zármutku“ a ujištění, že se nic podobného nebude opakovat, však v praxi velký dopad nemají.
Mayová se v omluvách vrátila k srpnovému případu, který v početné britské komunitě Poláků vzbudil pobouření. Asi dvacetičlenný dav mládeže tehdy přepadl před restaurací v anglickém Harlow dvojici Poláků. Čtyřicetiletý Arkadiusz Jozwik na následky zranění zemřel.
Skupina, ve které podle policistů byly i dívky, nejdříve na oba Poláky pokřikovala nadávky, poté na ně zaútočila. Jozwik utrpěl vážné poranění hlavy, kterému později v nemocnici podlehl. Druhému útočníci zlomili ruku a poranili břicho. Policie po útoku zadržela šest mladíků a vraždu vyšetřuje jako čin z nenávisti, připomíná server The Guardian.
Poláci na smutečním pochodu ve městě Harlow (3. září 2016)
Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski na tiskové konferenci na ambasádě v Londýně po vraždě Arkadiusze Jozwika (5. září 2016)
V červenci zase neznámí pachatelé vypálili kůlnu u domu polské rodiny v Plymouthu na jihozápadě Británie. Zároveň zaslali rodině dopis s výhrůžkou, že příště zaútočí přímo na ni. „Táhněte zpátky do své zasrané země. Příště bude na řadě vaše rodina,“ stálo ve vzkazu.
Dvaadvacetiletá Ewa Banaszaková z napadené rodiny prohlásila, že se už v Británii necítí bezpečně. „Od referenda je to zde velmi tvrdé, lidé nám říkají, ať se vrátíme do své země,“ řekla žena. „Žijeme tu už dlouho. Vždy budu Polka, ale tady je náš domov, kde žijeme a pracujeme,“ uvedla.
Vlna nenávisti
Po červnovém referendu, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie, je ze Spojeného království hlášeno mnoho případů fyzického i verbálního napadení Poláků (vše o referendu zde). V zemi jich podle oficiálních údajů z roku 2014 žije asi 790 000, což z nich činí po Indech druhou největší komunitou přistěhovalců v zemi.
Policie během posledního červencového týdne evidovala 1863 zločinů z nenávisti. V následujícícm týdnu počet hlášených případů klesl na 1787. I přesto se jedná o více než padesátiprocentní nárůst oproti minulému roku. Do statistiky jsou započítány všechny takzvané zločiny z nenávisti bez ohledu na národnost či původ poškozeného.
Konec polské havěti! V Británii se po brexitu množí útoky na cizince |
První projevy nenávisti přišly jen pár hodin po referendu. Poláci nacházeli ve schránkách výzvy, aby se vrátili domů a nadávající jim do „polské havěti“. Poláci však mají také ze samotného brexitu, kvůli kterému jim může hrozit vyhoštění (více o strachu Poláků zde).
Strach mnoha Poláku z vyhoštění je přitom podle serveru Financial Times oprávněný. Až 81 procent stávajících pracovníků ze zemí EU by totiž neprošlo procesem udělení pracovního povolení, jaký je aktuálně běžný pro žadatele ze zemí mimo EU. Jedinou nadějí jsou tak sliby politiků, že přistěhovalců ze zemí Unie se případná nová nařízení nebudou týkat.
