Teď vkládá další americký prezident důvěru v agenty z Langley a doufá, že ho zbaví jiného odporného vůdce - jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče.
Zatímco vojenské letouny NATO hřměly nad Srbskem, podepsal Bill Clinton tajné prezidentské "rozhodnutí", které dalo CIA zelenou ke svržení Miloševičova režimu. Tajná operace výzvědné služby, jak sdělily jisté zdroje týdeníku Time, je součástí dalekosáhlejšího Clintonem schváleného plánu na odstranění srbského diktátora.
Tajný akční plán má neobvyklé aspekty. Počítačoví hackeři CIA se pokusí narušit Miloševičovy soukromé finanční transakce a elektronicky odčerpat peníze z jeho zaoceánských kont. (Činitelé výzvědné služby mají podezření, že si peníze uložil ve Švýcarsku, na Kypru, v Řecku, Rusku a v Číně). CIA rovněž doufá, že bude tajně saturovat opoziční skupiny v Jugoslávii a získá na svou stranu také disidenty v bělehradské vládě a armádě.
Přestože se Miloševič stále ještě těší loajalitě svých generálů, mnoho plukovníků a nižších důstojníků stažených z Kosova podle jistého činitele Pentagonu nespokojeně reptá.
Větší část Clintonova plánu tajně uskuteční diplomaté, bankéři a dokonce i diskžokejové. Informační agentura Spojených států (USIA) má v plánu obklopit hranice Srbska šesti rozhlasovými vysílači, které budou 24 hodin denně zaplavovat zemi západními zpravodajskými pořady.
Nejmocnější zbraní proti Miloševičovi budou patrně peníze. Americké ministerstvo zahraničí vymýšlí schéma do značné míry podobné prezidentovu schématu odměňování kongresmanů za hlasování vyhovující jeho představě. Clinton varoval Srby, že dokud bude Miloševic u moci, nedostanou "jediný cent" z miliard dolarů, které hodlá Západ investovat do hospodářské obnovy Balkánu. Washington však ponechal otevřenou možnost poskytnutí určité humanitární pomoci Srbsku. Úskok: Srbské městské správní úřady, v jejichž čele stojí Miloševičovi odpůrci, jako například v Čačaku a Novém Sadu, obdrží pro své místní ekonomiky finance navíc.
Jsou to trefné nápady, ale budou dolary, diplomatické finty a špinavé triky CIA ke svržení Miloševiče stačit? Srbsko není totalitní stát jako Irák, kde Saddám vpálí kulku do hlavy každému, kdo si byť jen šeptem postěžuje. Miloševic je nucen udržovat masy v radostné náladě. A ty momentálně rozhodně spokojené nejsou. Vojenské letouny NATO napáchaly v Srbsku škody za téměř 30 miliard dolarů a připravily o zaměstnání čtvrt miliónu lidí. Minulý týden se v Čačaku a Novém Sadu srotil zhruba stotisícový dav, požadující Miloševičovu rezignaci. Jednotky bezpečnostních sil se proti protestujícím nijak zvlášť nenamáhaly zasáhnout. Režim "nás zničil", vykřikoval čačakský starosta Velimir Ilic z pódia na centrálním náměstí. "Pokořil nás. Stydíme se říci, že jsme Srbové."
Americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová je přesvědčena, že Miloševic "byl otřesen" obviněním z válečných zločinů, které proti němu vznesl haagský Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, a faktem, že USA nabídly pět miliónů dolarů za jeho dopadení.
Zjistí-li Washington, že Miloševic není žádný padavka, může americká tvrdá linie doznat značných změn. CIA má problémy již jen s pouhým objevením jeho bankovních kont, která hodlá zmrazit, protože většina se skrývá pod pseudonymy. Srbská pravoslavná církev je vlivná, nikoli však tak mocná jako byla římskokatolická církev za polské revoluce; většina Srbů se neúčastní nedělních bohoslužeb. Nad vysílání amerických rozhlasových vysílačů mají stále ještě vrch režimem kontrolované přenašeče, zaplavující zemi televizní a tiskovou propagandou.
Opoziční vůdcové "bojují o to, kdo se stane jugoslávským prezidentem a neuvědomují si, že mají co do činění s neobyčejně prohnaným a bezohledným protivníkem", konstatoval jeden americký diplomat.
Miloševic je soupeř, který již čelil horší nepřízni osudu a přece přežil. Před více než dvěma lety, poté, co statisíce demonstrantů vyšly do ulic Bělehradu, Miloševic obratně získal na svou stranu jejich vůdce, nebo zastrašováním přinutil aktivisty podřídit se.
"Je expertem na rozeštvávání opozice," míní velitel NATO generál Wesley Clark. Dají-li mu jeho nepřátelé opět čas na přeskupení sil, mohl by se Miloševic přidružit k Saddámu Husajnovi, libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu a nejvyššímu kubánskému představiteli Fidelu Castrovi na prodlužujícím se seznamu diktátorů, které se CIA, jak se zdá, nedaří svrhnout.
Zatímco vojenské letouny NATO hřměly nad Srbskem, podepsal Bill Clinton tajné prezidentské "rozhodnutí", které dalo CIA zelenou ke svržení Miloševičova režimu. Tajná operace výzvědné služby, jak sdělily jisté zdroje týdeníku Time, je součástí dalekosáhlejšího Clintonem schváleného plánu na odstranění srbského diktátora.
Tajný akční plán má neobvyklé aspekty. Počítačoví hackeři CIA se pokusí narušit Miloševičovy soukromé finanční transakce a elektronicky odčerpat peníze z jeho zaoceánských kont. (Činitelé výzvědné služby mají podezření, že si peníze uložil ve Švýcarsku, na Kypru, v Řecku, Rusku a v Číně). CIA rovněž doufá, že bude tajně saturovat opoziční skupiny v Jugoslávii a získá na svou stranu také disidenty v bělehradské vládě a armádě.
Přestože se Miloševič stále ještě těší loajalitě svých generálů, mnoho plukovníků a nižších důstojníků stažených z Kosova podle jistého činitele Pentagonu nespokojeně reptá.
Větší část Clintonova plánu tajně uskuteční diplomaté, bankéři a dokonce i diskžokejové. Informační agentura Spojených států (USIA) má v plánu obklopit hranice Srbska šesti rozhlasovými vysílači, které budou 24 hodin denně zaplavovat zemi západními zpravodajskými pořady.
Nejmocnější zbraní proti Miloševičovi budou patrně peníze. Americké ministerstvo zahraničí vymýšlí schéma do značné míry podobné prezidentovu schématu odměňování kongresmanů za hlasování vyhovující jeho představě. Clinton varoval Srby, že dokud bude Miloševic u moci, nedostanou "jediný cent" z miliard dolarů, které hodlá Západ investovat do hospodářské obnovy Balkánu. Washington však ponechal otevřenou možnost poskytnutí určité humanitární pomoci Srbsku. Úskok: Srbské městské správní úřady, v jejichž čele stojí Miloševičovi odpůrci, jako například v Čačaku a Novém Sadu, obdrží pro své místní ekonomiky finance navíc.
Jsou to trefné nápady, ale budou dolary, diplomatické finty a špinavé triky CIA ke svržení Miloševiče stačit? Srbsko není totalitní stát jako Irák, kde Saddám vpálí kulku do hlavy každému, kdo si byť jen šeptem postěžuje. Miloševic je nucen udržovat masy v radostné náladě. A ty momentálně rozhodně spokojené nejsou. Vojenské letouny NATO napáchaly v Srbsku škody za téměř 30 miliard dolarů a připravily o zaměstnání čtvrt miliónu lidí. Minulý týden se v Čačaku a Novém Sadu srotil zhruba stotisícový dav, požadující Miloševičovu rezignaci. Jednotky bezpečnostních sil se proti protestujícím nijak zvlášť nenamáhaly zasáhnout. Režim "nás zničil", vykřikoval čačakský starosta Velimir Ilic z pódia na centrálním náměstí. "Pokořil nás. Stydíme se říci, že jsme Srbové."
Americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová je přesvědčena, že Miloševic "byl otřesen" obviněním z válečných zločinů, které proti němu vznesl haagský Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, a faktem, že USA nabídly pět miliónů dolarů za jeho dopadení.
Zjistí-li Washington, že Miloševic není žádný padavka, může americká tvrdá linie doznat značných změn. CIA má problémy již jen s pouhým objevením jeho bankovních kont, která hodlá zmrazit, protože většina se skrývá pod pseudonymy. Srbská pravoslavná církev je vlivná, nikoli však tak mocná jako byla římskokatolická církev za polské revoluce; většina Srbů se neúčastní nedělních bohoslužeb. Nad vysílání amerických rozhlasových vysílačů mají stále ještě vrch režimem kontrolované přenašeče, zaplavující zemi televizní a tiskovou propagandou.
Opoziční vůdcové "bojují o to, kdo se stane jugoslávským prezidentem a neuvědomují si, že mají co do činění s neobyčejně prohnaným a bezohledným protivníkem", konstatoval jeden americký diplomat.
Miloševic je soupeř, který již čelil horší nepřízni osudu a přece přežil. Před více než dvěma lety, poté, co statisíce demonstrantů vyšly do ulic Bělehradu, Miloševic obratně získal na svou stranu jejich vůdce, nebo zastrašováním přinutil aktivisty podřídit se.
"Je expertem na rozeštvávání opozice," míní velitel NATO generál Wesley Clark. Dají-li mu jeho nepřátelé opět čas na přeskupení sil, mohl by se Miloševic přidružit k Saddámu Husajnovi, libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu a nejvyššímu kubánskému představiteli Fidelu Castrovi na prodlužujícím se seznamu diktátorů, které se CIA, jak se zdá, nedaří svrhnout.
