Postihne během čtyř až šesti týdnů 10 - 20 procent obyvatel. Průběh nemoci zpravidla není závažný a virus na zbytek roku vymizí. Jednou za čas, za devět nebo třeba i 40 let, se objevuje kdykoli během roku chřipka způsobená odlišným virem.
Proti takovému viru nikdo nemá protilátky. Nemoc se proto rychle šíří, postihne 30 i 50 procent obyvatel na celém světě a může probíhat i ve dvou či třech vlnách. Dochází k pandemii s různě závažným průběhem.
Masivnost nákazy a někdy i těžký průběh jsou pak důvodem k zaznamenání v kronikách. Od poslední chřipkové pandemie uplynulo už téměř 40 let, proto je s obavami očekávána ta příští, aby neměla tak zhoubný průběh jako španělská chřipka v letech 1918 a 1919. Při ní zahynulo snad na 50 milionů obyvatel.
Jak je to s léčbou
Když se před pěti roky z jihovýchodní Asie šířila ptačí chřipka způsobená virem A H5N5, která zahubila stovky milionů kusů drůbeže, a došlo i k několika stovkám smrtelných lidských nákaz, vznikla obava, aby tento ptačí virus nezmutoval tak, že by byl nakažlivý i pro člověka.
Od té doby je i mezi naším obyvatelstvem jistě mnoho tisíc balení protivirového přípravku Tamiflu. K pandemii ptačím virem nedošlo. Ovšem od jara letošního roku (tedy mimo chřipkovou sezonu) se z Mexika začala do celého světa šířit chřipka způsobená chřipkovým virem A (H1N1), který je však zcela odlišný od viru A (H1N1), jenž způsoboval spolu s virem A (H3N2) sezonní chřipku v zimních měsících.
Tato chřipka, označovaná jako prasečí nebo mexická, se rychle rozšířila vzdušnou cestou v mimosezonní době. Je možné předpokládat, že bude původcem nové chřipkové pandemie.
Původce této chřipky je dosud dobře citlivý na protichřipková antivirotika Oseltamivir a Zanamivir (Tamiflu a Relanza). Jsou účinná - to jest zkrátí dobu nemoci a zabrání vzniku komplikací - jen když se podají nejpozději do 48 hodin od prvních příznaků nemoci.
Působí pouze proti chřipkovým virům a léčebně se mají podávat jen při pravděpodobně závažném průběhu. Tedy u osob s rizikem vzniku komplikací. Ordinovat je má vždy lékař. Při zbytečném podávání je nebezpečí, že brzo ztratí svou účinnost. Preventivní podávání je sice možné, ale je vhodné jen za výjimečných okolností.
Kdyby přišla pandemie
Pokud by u nás skutečně začala probíhat závažná forma pandemické chřipky, je ve státní rezervě více než dva miliony balení protichřipkových antivirotik. Chřipkové pandemie probíhají často v několika vlnách a následující bývá závažnější než předchozí.
Proto se vynořuje jistá obava, aby v nastávajícím sezonním období nebyl průběh této "prasečí" chřipky závažnější, než je tomu dosud. Rozhodující prevencí bude očkování vakcínou připravenou z pandemického kmene viru.
Takové vakcíny jsou již ve výrobě a v klinických zkouškách. Jejich distribuce odběratelům začne nejdříve na podzim či v zimě. Pro eventuální první vlnu nemoci by se měla používat antivirotika. V USA a ve Velké Británii jsou skupiny lidí ("swine flu parties"), kteří chtějí předejít možné zhoubné formě nemoci záměrným nakažením se od manifestně nemocných.
Zda to bude účinné, to se pochopitelně neví.
Jistě to však není důvod k napodobení, protože dobrovolník se může od nemocného mírnou formou nemoci nakazit infekcí i se smrtelným zakončením. Je však známo, že profesor Pelnář, který prodělal španělskou chřipku při první vlně nemoci, neonemocněl při dalších vlnách, kdy pracoval na oddělení, na němž umíraly desítky osob na chřipkové zápaly plic.
Sledovat to musíme, stát má být připraven
Zda se "prasečí chřipka" bude dále šířit a měnit svůj dosud mírný průběh, to nelze předvídat. Jistě je zbytečné vyvolávat paniku, ovšem trvalé sledování výskytu nemoci a jejího průběhu je nezbytné, stejně jako musí být stát připraven k provedení potřebných opatření, pokud k pandemii dojde.
