Podle zpravodajského serveru Habertürk bylo nejprve pohřbeno 37 těl poté, co byla po úřední pitvě předána příbuzným. Identifikováno bylo přes 40 mrtvých, u několika se na zjištění totožnosti ještě čeká.
Mezi rakvemi vesměs pokrytými muslimskými zelenými sukny truchlili pozůstalí i nad tou nejmenší, ve které spočívala patrně nejmladší oběť: pětiletý chlapeček.
Podle agentury Reuters se přinejmenším při jednom ze smutečních obřadů dav rozlítil a skandoval „Vrah Erdogan“. Na přihlížející policisty pak letělo několik plastových lahví od vody. V Turecku mnozí Erdoganovi zazlívají, že je za násilí v zemi odpovědný a že nedokáže chránit nevinné civilisty.
Podle deníku Daily Sabah přežili novomanželé sobotní atentát jen s lehkými zraněními. Přeživší svědci se svěřili listu se svými zážitky. „Vůbec nevím, co se stalo. Jediné co vím, že sousedka zemřela nade mnou,“ řekla Gülser Ateşová, která byla také zraněna. „Kdyby na mě nespadla, zemřela bych i já. Její tělo mě zachránilo,“ dodala. „Odsuzuji teror. Byly tu nevinné děti. Nikdo tu neudělal nic špatného,“ řekla také Ateşová.
Podle ženichova bratra Şükrüa Akdogana zavládl po výbuchu ve zvířeném prachu velký zmatek. „Nemohli jsme nic vidět. Nic než kusy těl,“ řekl.
Turecký student politologie na pařížské Sorbonně Yohanana Benhaima uvedl, že pravděpodobný původce atentátu, Islámský stát, učinil další krok ve vystupňování svých útoků v Turecku. Po politických shromážděních a turistech se intenzivněji zaměřil na ryze soukromou akci, řekl Benhaim francouzskému listu Libération. Incident podle něho ještě více destabilizuje situaci v Turecku, ve kterém jsou bombové útoky v posledním roce velmi časté.
Útok odsoudilo Německo, USA i Rusko
Útok již odsoudila řada státníků. Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země prochází ochlazováním vztahů s Tureckem, v kondolenčním dopise ujistila o odhodlání Berlína bojovat po boku Ankary proti terorismu.
Americký Bílý dům označil útok za barbarský, cynický a zbabělý a uvedl, že viceprezident Joe Biden bude o terorismu hovořit během své nadcházející návštěvy Turecka.
Ruský prezident Vladimir Putin zopakoval v telegramu svému tureckému protějšku Erdoganovi svou podporu spolupráci ve společném boji proti terorismu. Obě země teprve nedávno oživily své vztahy, které ochladilo loňské sestřelení ruského bombardéru tureckou stíhačkou nad syrsko-tureckou hranicí.
„Oběťmi zbabělého a zrádného útoku se opět stali nevinní muži, ženy a děti. Co nejdůrazněji tento útok odsuzuji,“ reagovala na sobotní atentát Merkelová, podle níž je Německo myšlenkami s oběťmi a jejich rodinami. Zároveň popřála desítkám zraněných co nejrychlejší uzdravení.
Mezi Německem a Tureckem panuje rostoucí napětí kvůli nátlaku Turecka na Evropskou unii, aby zrušila víza pro jeho občany; Ankara přitom vyhrožuje uvolněním náporu blízkovýchodních uprchlíků na Evropu. Nedělník Welt am Sonntag dnes také uvedl, že turecká tajná služba má v Německu více informátorů než za studené války východoněmecká rozvědka.
„Stojíme za svým spojencem, Tureckem, a slibujeme úzkou spolupráci v úsilí o porážku terorismu,“ prohlásil americký velvyslanec v Turecku.
Spojené státy přitom nyní také zažívají komplikovanější vztahy s Ankarou. Američané se totiž zatím nemají k tomu, aby vydali Turecku duchovního Fethullaha Gülena. Bývalý imám žije v exilu v americkém státě Pensylvánie a Turecko ho obviňuje, že stál v pozadí zmařeného červencového převratu proti prezidentu Erdoganovi.
Papež František věnoval obětem masakru tichou modlitbu při dnešní polední mši. Hovořil o smutné zprávě a pomodlil se za „dar míru pro všechny“.
Odsouzení útoku zaznělo také od šéfa Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga, francouzského prezidenta Françoise Hollandea a představitelů řady arabských států.
