Převoz Priebkeho ostatků na své území již v minulých dnech znemožnila Argentina, kde nacista dlouhou dobu bydlel.
Priebke byl jedním ze strůjců brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu 1944, kde nacisté povraždili 335 civilních rukojmí, z toho 75 Židů, odvetou za partyzánský útok proti jednotce SS. Po válce žil dlouhá desetiletí nepozorovaně v Argentině, v horském středisku Bariloche, kde byl jako hoteliér uznávaným příslušníkem místní německé kolonie.
Objeven byl až v 90. letech minulého století. V roce 1995 byl vydán do Itálie, kde ho o tři roky později soud poslal do vězení na doživotí, nicméně ze zdravotních důvodů si mohl berlínský rodák odpykat trest v domácím vězení. Priebke popíral existenci holokaustu. Za svůj podíl na masakru v Ardeatinských jeskyních se nikdy neomluvil.
Advokát bývalého důstojníka SS Paolo Giachini v neděli agentuře Reuters řekl, že až budou dokončeny nezbytné formality, pozůstalí požádají, aby mohli Priebkeho pohřbít v Římě. Starosta Říma Ignazio Marino však prohlásil, že pohřbít Priebkeho v Římě by bylo urážkou.
"Udělám vše, co je v mé moci, abych zabránil pohřbu Ericha Priebkeho v Římě," uvedl podle agentury Reuters starosta v prohlášení.
Proti pohřbu je i italská církev
Proti církevnímu pohřbu se vyjádřily i církevní úřady. "Žádné plány na církevní pohřeb Ericha Priebkeho nejsou," uvedl mluvčí církve Walter Insero podle katolického deníku L'Avvenire.
Priebkeho smrt ale podobně jako jeho sté narozeniny v červenci vynesla na světlo hluboké napětí v Itálii, kterou pád fašistické diktatury Benita Mussoliniho přivedl na okraj občanské války. Římský deník Il Messaggero informoval o graffiti před Priebkovým římským domem, která v italštině hlásá "Čest Priebkovi", a u které je zachycena nacistická svastika.
Argentinský ministr zahraničí Héctor Timerman podle dřívějších zpráv zakázal převoz Priebkeho ostatků do Argentiny, kde je pohřbena Priebkeho manželka.