Také Evropská komise reagovala v podstatě pozitivně s tím, že je třeba se ještě důkladně zamyslet. A to přesto, že v privátních hovorech diplomaté nad těmito návrhy spíše nevěřícně kroutí hlavou či je dokonce označují za nesmyl, jímž chce Rusko Unii podráždit.
Putinův režim tvrdě potírá opozici a bývá kritizován za potlačování lidských práv. Moskva se prostřednictvím nového institutu nechce zabývat lidskoprávními otázkami v Rusku, ale naopak v zemích Unie.
"Toto nebude společný podnik, institut by monitoroval situaci etnických menšin, imigrantů a médií v Evropě," řekl Putinův osobní vyslanec pro vztahy s EU Sergej Jastržembskij.
Merkelová se nebála
Čím dál sebevědomější Rusko tak dává Evropě jasně najevo, že se má přestat míchat do jeho vnitřních věcí včetně lidských práv a že sama má své "škraloupy"
Podle Dicka Oostinga z organizace Amnesty International pověst Evropy utrpěla kvůli nejasnostem kolem tajných letů CIA převážejících podezřelé z terorismu, ale také kvůli přístupu k menšinám a imigrantům.
"Putin to dobře ví. Proto je pro něj snadné takto útočit," řekl Oosting. To však nezastavilo letos na jaře německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby byla při summitu v Samaře podstatně ráznější, než jak byl Putin z německé strany za dob Gerharda Schrödera zvyklý.
Socrates hádky s Ruskem nechce
Merkelová si například neodpustila poznámku na adresu ruské policie, která znemožnila opozičním aktivistům včetně někdejšího šachového šampiona Garriho Kasparova dorazit do Samary.
Putin vzápětí zareagoval protiúderem: "Bezpečnostní složky prakticky ve všech zemích provádějí preventivní zatčení, takové případy jsou známé i z Německa." S nástupem Portugalska do čela EU však tvrdá rétorika z úst nejvyššího vedení EU o něco polevila.
Premiér Socrates jasně řekl, že o další hádky s Putinem nestojí. "Ta změna je znát, členské země musely před summitem na Socratese přitlačit, aby právě lidská práva byla silným tématem," poznamenal bruselský diplomat.
