"Zastavuje tady spousta zvědavců – cyklisté, motorkáři i ti, co jdou pěšky a všichni se ptají, co je to za barák a kdo jej staví," směje se žena žijící v domě nedaleko vznikajícího penzionu. Cenu stavby znalci odhadují na 20 milionů korun.
Na domu, ačkoliv ještě nebyl dostavěn, je na první pohled jasné, že nestál pár korun. "To říká hodně lidí. Nejčastější dotaz je většinou ten, že se zeptají: Prosím vás, který chudák to tady staví," přidává budoucí sousedka hejtmana další postřehy turistů, které novostavba zaujala.
"Někdy to vypadá, že lidem vypadnou oči z důlků, jednou jsem měla otevřená vrata do dvora a hned mi tady najelo několik motorkářů, že si ten barák musí prohlédnout," přibližuje se smíchem zájem lidí, na které často novostavba na svahu údolí působí, jako kdyby sem přiletěla z jiného konce vesmíru.
"Teď už to je v klidu, dřív tady býval pořádný rachot," popisuje stavbu hejtmanova penzionu další z budoucích sousedů. "Ale to se dalo přežít. Sice tady jezdilo hodně náklaďáků, hlavně, když se kopaly základy a podobně, ale to prostě ke stavbě patří, s tím se nedá nic dělat. Teď už je to klidnější a až vše bude hotovo, ani to nepoznáme," dodává.
"Navíc. Kdyby tady stavěl kdokoliv jiný, tak by nikdo neřekl ani popel, novináři se o tu stavbu stejně zajímají jen proto, že tady staví pan Palas. Proti němu nemůžu říct ani půl slova, občas sem zajede, párkrát jsme se spolu bavili a když jsme mu třeba říkali, že sestříháme živý plot, který za ty roky přerostl zhruba metr na jeho pozemek, tak nám řekl, ať to tak necháme, že mu to nevadí, že se mu ten plot tak líbí," dodal majitel chaty ležící v bezprostředním sousedství budoucího penzionu Jaroslava Palase.
Stavební ruch zaznamenali i další sousedi, ale ani jim projíždějící automobily nijak zvlášť nevadily.
"Jezdila tu auta, to je jasné. Dívali jsme se, jak tady pokaždé zastavila a řidiči čekali, až se jim uvolní místo u stavby. Ale to ke stavění patří. Jediné, co nám vadilo, bylo, že pan Palas chtěl nechat skácet tu památnou lípu před domem, která je chráněná.
Prý chtěl, aby na jeho penzion bylo vidět i při cestě z Karlovy Studánky. Ale památkáři mu to nedovolili," přidala snad jedinou výhradu ludvíkovských proti stavbě nového penzionu žena, která si kvůli uchování dobrých sousedských vztahů nepřála zveřejnit své jméno.
Ani s lípou ale nebylo vše tak, jak se v obci traduje. "To bylo přesně naopak. Nevím, jak k tomu lidé došli," vysvětluje starostka Ludvíkova Dana Selingerová.
"Zástupce pana Palase tady byl jednat o tom, že by se měl ten strom ošetřit tak, aby vydržel další roky, protože tady v horách jsou dost často vichřice a padají větve. Takže je pravda, že jsme o lípě jednali, ale ne o kácení, ale o jejím ošetření," dodala starostka obce.
