České a saské pojetí Vánoc toho má společného jen málo. V podstatě jen cukroví, bramborový salát a vánoční stromeček. (Ilustrační snímek)

České a saské pojetí Vánoc toho má společného jen málo. V podstatě jen cukroví, bramborový salát a vánoční stromeček. (Ilustrační snímek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

České Vánoce jsou podle Sasů pohanské a morbidní kejkle

  • 344
Hodiny strávené pečením cukroví, stromeček, bramborový salát, možná ještě štola podobající se naší vánočce. Tím ale shody českých a saských Vánoc končí. Žijeme od sebe často pár kroků, ale oslavy na Štědrý den máme hodně odlišné. Jaký je saský pohled na český způsob trávení Vánoc a naopak?

Český pohled

Sasové nezabíjí kapra, štědrovečerní večeře je tu bez polévky a odbudou ji párkem. Žádné rozkrajování jablek, pouštění lodiček se svíčkou... Pro nás by mohli být suchaři bez fantazie, my jsme pro ně určitě požitkářští mordýři s pohanskými zvyky.

"Na vánoční zvyky jsme u nás oproti vám opravdu nějak chudí. My si pouštíme vánoční písničky a zpíváme. Kdysi dávno se také lilo olovo, to známe ze starých příběhů, dnes už ne, i když já jsem si to už jednou vyzkoušel," říká Steffen Neumamn, kolega novinář, když si povídáme, co do Štědrého dne ještě musíme stihnout a jak ten den u nás a u nich probíhá.

Saský pohled

České zvyky rozkrajování jablek a pouštění skořápek se svíčkou na vodě Sasům připadají morbidní. Možnost, že by se nad někým při potopení loďky nebo křížku na jablku vznášela dlouhá hrozba nemoci, nebo dokonce smrti, je pro ně děsivá. Tyto naše tradice znají, ale nezkusili by je ani za nic.

"Můj Bože, je to morbidní magie," zděsila se kamarádka, saská manažerka Susanne Gertoberensová s tím, že to jsou asi ještě nějaké pohanské kejkle. V Sasku se před Štědrým dnem ani nikde v kádích nemrskají kapři. I proto o této hezké tradici Neumann dělal reportáž, přikázali mu to v jeho redakci.

"Prodej kaprů z kádí neznáme a je to zajímavé," divil se, když zjistil, že v Česku jsou všude. Na náměstích, u obchodů i hypermarketů. Tím ale jeho obdiv končil. Zbytek považoval za vraždění.

"Je to asi smutné pro děti, že si s ním nemohou ve vaně hrát déle, ne? Ale my živé kapry neznáme, a my je nevraždíme," smál se Neumann. Přitom ryby Němci milují, jí je celý rok a tradičně je mají na silvestrovském stole.

"To se prodává i kapr, ale mrtvý. Nebo si můžeš vybrat živého, ale zabijí ti ho. My sami to neděláme. A ani ho nejíme obalovaného jako vy. Buď je přírodně usmažený, nebo vařený namodro, říká se tomu ‚karpfen blau‘," líčí Neumann.

Večeře, mše a skutečný Vánoční muž místo Ježíška

Na saském štědrovečerním stole kromě kapra neuvidíte ani rybí polévku nebo zelňačku a šumavského kubu. Polévku v Sasku nedělají vůbec, večeří se jen vídeňský párek s bramborovým salátem, nic víc.

"Není to úplně přepychové, protože nemáme moc času. Vy také ne, ale chodíte až na půlnoční mši. Naše protestantské začínají odpoledne, děti hrají příběh Marie a Josefa, jak se vydali do Betléma, dospělí mají normální obřad, vysvětluje Neumann.

"Nejpozději ale musí být do 17 hodin, aby se stihla večeře a dárky. Proto jídlo není náročné a musí být připravené předem," dodává s tím, že pouze tamní katolíci mají mši od 22 hodin. Ale půlnoční neznají, a neznají ani "zlaté prasátko".

Sasové jdou do kostela znovu hned na Boží hod brzy ráno

Naopak Češi chodí na půlnoční, pro většinu je to ale jediná mše za rok, Sasové hned o prvním svátku vánočním vyrazí v pět hodin ráno na další mši. Na Boží hod vánoční je třeba slavná v drážďanském kostele Kreuzkirche na náměstí Altmarkt se zpěvem chlapeckého sboru. Vždy je plno.

Dárky pak u sousedů dětem nenosí Ježíšek, ale Vánoční muž, který má dlouhý plášť s kapucí, zrzavé vlasy i vousy a cestuje na divokém větru. "V některých rodinách jen zazvoní, dělá divné zvuky, a hlavně často není imaginární, ale skutečný. Manžel ho pro děti sousedů dělal často," popisuje Gertoberensová.

Co se týče pečiva, zatímco my máme nadýchanou vánočku, Sasové těžkou štolu napěchovanou rozinkami. Pečicí šílenství je stejné, druhy cukroví jiné. Nejtypičtější jsou perníčky nebo kořeněné skořicové hvězdičky. Většina cukroví je bez tun máslových krémů, jsou chudší. Společné je pak zase naopak to, že na Štěpána je na obou stranách hranice k obědu husa.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video