"Jakékoliv rozhodnutí (Palestinci) udělají, je pro nás dobré. Nehodláme nic rozhodovat. Podpoříme jakékoliv jejich rozhodnutí," řekl Ahmadínežád v rozhovoru pro ABC.
Ostatní státy by podle něj měly udělat to samé. Záleží ale hlavně na Palestincích, to oni se musejí rozhodnout, oni musejí uzavřít dohodu s Izraelem, zdůraznil.
Pokud by Ahmadínežád opravdu podpořil dva státy - samostatnou Palestinu existující vedle Izraele - znamenalo by to přijetí existence židovského státu. A to by byl obrat. Teherán opakovaně hrozil Izraeli "vymazáním z mapy".
Otázkou je, nakolik je možné brát nový výrok íránského prezidenta vážně, když ještě minulý týden na konferenci v Ženevě Ahmadínežád hřímal, že izraelská vláda je rasistická. I proto nejspíš Západ bude k nynějšímu prohlášení přistupovat opatrně. - o projevu v Ženevě a reakci západních diplomatů si můžete přečíst zde
Izrael považuje Írán za existenční hrozbu a spekuluje se, že chystá vojenský úder na jeho jaderná zařízení. Západ totiž Ahmadínežáda podezírá, že se snaží vyrobit atomovou bombu.
Írán to popírá a tvrdí, že jeho nukleární program je civilní. Západní země také Íránu vyčítají, že přispívá k nestabilitě na Blízkém východě financováním ozbrojenců z libanonského Hizballáhu či palestinského Hamasu.
Obavy z možného izraelského útoku na Írán vzrostly poté, co se moci ujala nová, pravicová vláda Benjamina Netanjahua, v níž navíc křeslo ministra zahraničí obsadil populista Avigdor Lieberman.
Prezident Šimon Peres ale minulý týden ujišťoval amerického zmocněnce pro Blízký východ George Mitchella, že úder se nepřipravuje. Řešení sporů kolem íránského jádra tkví v diplomacii pod taktovkou Washingtonu, soudí Peres. - o setkání Šimona Perese s Georgem Mitchellem si přečtěte zde
