Černoch nabídku Úsvitu podpořit finanční ústavu za nezvyšování daní podpořil i poukazem na to, že zákaz zvyšování daní má ve své ústavě například Švýcarsko.
Vládní strany mají ve Sněmovně většinu, ale „jen“ 111 hlasů. Ke schválení finanční ústavy jich vláda potřebuje 120. Musí tedy spoléhat na pomoc opozice.
„Nejsme ochotni podpořit snahu o předstírání něčeho, co ve skutečnosti nechcete dělat,“ vyčetl vládě ve Sněmovně Kalousek. Přesto je i on ochoten s vládou o finanční ústavě jednat. Snižování strukturálního deficitu o 20 miliard korun ročně, to je podle něj v době hospodářského růstu absolutní minimum. „Na to vláda ani nemusí šetřit. Stačí, když nebude prudce zvyšovat výdaje, když nebude najímat stovky nových státních úředníků a když nebude cpát oligarchům miliardy z peněz daňových poplatníků,“ řekl Kalousek.
Vláda se na podobě „dluhové brzdy“ dohodla v únoru. Počítá s tím, že pokud dluh státu překročí 55 procent HDP, bude muset vláda předložit návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu, které povedou „k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“, i návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. (více zde)
„My budeme navrhovat snížení té hranice na 50 procent HDP,“ řekl ve Sněmovně při projednávání finanční ústavy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Zákon, který ve vládě prosadil Andrej Babiš, počítá i se zřízením národní rozpočtové rady a finanční ústava omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset celkovou výši svého dluhu začít snižovat.
„Zákon, který projednáváme, je důležitý pro nezodpovědného ministra financí, který zvyšuje dluh, a to se mě netýká. Děláme všechno pro to, aby jsem snižovali dluh,“ řekl poslancům ministr Babiš.
Podle opoziční ODS vláda schválila „vykastrovaný“ a značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu finanční ústavy, který v minulosti předkládali a prosazovali občanští demokraté, vláda vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování země i povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že veřejný dluh přesáhne 50 procent HDP.
