Bastrykin už stejné obvinění jednou vznesl, a to koncem listopadu. "Byli z Ameriky, České republiky, Čečenska, pobaltských států, Ukrajiny a Turecka," odpověděl tehdy na dotaz po národnosti žoldáků. Jejich přítomnost označil za zločin a řekl, že tuto otázku nastolí na schůzce se zástupci Interpolu. - o Bastrykinových výrocích si přečtěte zde
Gruzínská strana jeho slova důrazně odmítla. Šéf bezpečnostní rady Alexandr Lomaja řekl, že je to nesmysl. "Je opravdu těžké komentovat taková absurdní prohlášení. V gruzínské armádě jsou jen gruzínští občané, jak to stanoví zákon." Stejně reagovali i zástupci států, které Bastrykin jmenoval. Jeho dnešní výroky zatím Tbilisi nijak nekomentovalo.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová dnes řekla, že její úřad nemá o případných českých žoldnéřích v Gruzii žádné informace. Podobná ruská tvrzení jsou podle ní stará už několik týdnů. Její kolega z ministerstva obrany Andrej Čírtek se vyslovil ve stejném duchu.
Dodal, že obecně pokud se lidé jako soukromníci zapojují do současných konfliktů ve světě, činí tak ve valné většině jako pracovníci soukromých bezpečnostních agentur, které nemají k ministerstvu obrany vztah.
Zakladatel humanitární skupiny Člověk v tísni Šimon Pánek označil ruské tvrzení za "součást klasické ruské propagandy". Řekl, že "lež se stala téměř součástí ruské zahraniční politiky, je to pro ně téměř normální strategický způsob, jak získávat převahu".
Rusko počátkem srpna vyslalo armádu do Gruzie v reakci na vojenský pokus Tbilisi ovládnout separatistickou Jižní Osetii. Tato gruzínská provincie, stejně jako další odštěpenecká oblast Abcházie, se těší ruské podpoře.
Ruští vojáci vytlačili gruzínské síly z Osetie a pak se sami přesunuli do gruzínského vnitrozemí. Západ invazi Moskvy ostře odsoudil a její reakci na postup Gruzie označil za nepřiměřenou. Abcházie a Osetie pak vyhlásily samostatnost a Moskva ji hned uznala.
