Zejména proto zastavilo české ministerstvo zahraničí prodej sledovacího systému Věra čínské armádě.
Jen kvůli miliardovým ziskům z prodeje šesti věr dalo naopak ministerstvo průmyslu a obchodu kontroverznímu obchodu požehnání.
Ten třetí, kdo má k udělení vývozní licence firmě Omnipol co říct, je ministerstvo obrany. Kolem radiolokátorů Věra tancuje sice jako kolem horké kaše, ale i ono s výhodným obchodem nakonec souhlasilo.
Stejným pragmatismem přivedl Špidla "k rozumu" i vzdorujícího ministra zahraničí Svobodu. Nevzal mu však názor, že Věra do rukou největší armády světa nepatří.
Ještě ostřeji to říká opoziční ODS: Vývozem věry, která je výkonnější než její legendami opředená předchůdkyně tamara, do Číny zavaříme vztahům s USA, jež investovaly astronomické částky do obranných technologií.
Ty totiž dobře vycvičená obsluha věry lehce přechytračí. Nazrávající skandál, při němž obchodní zájmy Čechů berou vrch nad jejich spojeneckými svazky, má samozřejmě i svůj rub. Praha v minulosti nejednou zohlednila výhrady spojenců k zamýšlenému exportu českých zbraní.
Několikrát se pak ocitla v roli hlupce, když titíž kritici z řad spojenců zapomněli na morálku, jíž se oháněli, a trh, který Češi loajálně vyklidili, zaplnili vlastními kanony.
Šéf obrany Kostelka má asi pravdu, když říká, že pokud mají spojenci k vývozu věry do třetích zemí výhrady, mohli by si i nějakou koupit, zvlášť když pobízejí Čechy k tomu, aby jednotky vybavené těmito radiolokátory dodávaly citlivé informace i zemím NATO.
Elegantně tak pomohou i výrobci radiolokátoru, pardubické firmě ERA, kterou jinak ani špičkový výrobek neubrání před krachem. Odpověď na námluvy věry s Číňany dá možná i začínající návštěva prezidenta Klause v této mocnosti.
