Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se, proč senátoři znovu dali Lisabonskou smlouvu k soudu

  17:03aktualizováno  17:03
Nová stížnost na Lisabonskou smlouvu budí nevoli předsedů velkých stran a vzbuzuje nervozitu i v Evropské unii. Brusel se bojí, že kvůli jejímu projednávání se dokument nestihne ratifikovat do konce roku. Ústavní soud už slíbil, že stížnost projedná přednostně.

Senátoři shromáždili další výhrady proti Lisabonské smlouvě. Ta míří k soudu podruhé. | foto: AP

Ústavní soud už stížnost zveřejnil na svých webových stránkách. Skupina senátorů v ní výslovně zpochybnila soulad Lisabonské smlouvy jako celku s ústavou. Pochybnosti mají i pro soulad předchozích smluv s ústavou (Maastrichtské a Římské).

Senátoři také zpochybňují jednotlivá ustanovení Lisabonské smlouvy. Redakce MF DNES a iDNES.cz získaly stručné shrnutí této žaloby.

Co senátoři namítají

Lisabonská smlouva vytunelovává předchozí smlouvy. Je extrémně nepřehledná a nesrozumitelná. A ač zásadně mění až 90 procent ustanovení předchozích smluv a tím pádem i uspořádání EU, je formálně pouhou jejich novelizací. Takový postup odporuje principu právního státu, argumentují senátoři a odkazují se na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, který zakázal tzv. přílepky. Toto je horší než přílepek, tvrdí senátoři.

Lisabonská smlouva není politicky neutrální, protože za cíle EU prohlašuje i takové, které patří do programů politických stran a ne do základních předpisů EU. Tím se dostává do rozporu s principy demokratického právního státu, protože už předem omezuje otázky, o kterých se má rozhodovat ve volbách.

Senátoři namítají, že v Lisabonské smlouvě může dodatečně dojít k úpravám, jak se i praví ve znění, které je nyní k dispozici. Z toho vyplývá, že hlavy států a vlád v Lisabonu podepisovaly ne smlouvu, ale pouhý polotovar, dodatečně opravovaný za pochodu. I to odporuje principu právního státu.

Za protiústavní považují senátoři ustanovení, podle kterého je základem EU zastupitelská demokracie. Podle navrhovatelů je jí naopak rovnost členských států. Evropský parlament je pouhým doplňkem. Pokud by byl základem, byla by EU státem.

Lisabonská smlouva diskriminuje, když říká, že členové komise mají být vybíráni podle jejich "evropanství". Jde o diskriminační ustanovení, které brání osobě s nonkonformními názory kandidovat do komise, tvrdí navrhovatelé.

Kritizují také fakt, že Lisabonská smlouva podmiňuje spolupráci mezi některými členy EU (nad rámec spolupráce v rámci EU) souhlasem Unie, což je typickým prvkem federace.

Společná obrana EU, kterou Lisabonská smlouva požaduje, odporuje principu svrchovanosti. Česká republika nesmí přenášet pravomoci, které jsou zásadní pro zachování existence státu. Speciálně to platí pro obranu. Navíc by se společná obrana vylučovala s existencí NATO. Další kompetence, které musí zůstat Česku, viz rámeček.

Čeho se Česko nesmí vzdát

Podle senátorů jsou nepřenosné zejména následující pravomoci:

Rozhodování o příjmech a výdajích

Rozhodování o obraně České republiky

Rozhodování o tom, co je trestným činem, o vině a trestu

Rozhodování o zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v České republice

Rozhodování, které má mimořádné dopady na kulturní a společenský život české společnosti

Lisabonská smlouva omezuje možnost vystoupit z Unie. Není pravda, že dává tuto možnost, ta existuje už dnes, argumentují senátoři. Smlouva naopak vyžaduje dohodu a dvouletou lhůtu. V praxi si tedy EU může klást nesplnitelné podmínky.

Senátory také zneklidňuje téma imigrace. Podle nich je v rozporu s Ústavou ustanovení smlouvy, které říká, že "ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření".

Lisabonská smlouva také říká, že "Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků". I právo rozhodovat o složení obyvatelstva patří k základním právům státu, tvrdí navrhovatelé stížnosti. Česká republika proto nesmí přenést na někoho třetího pravomoc řídit migrační toky skrz nebo na svém území.

Závěrem senátoři zpochybňuji záruky dané Irsku. Ty podle nich byly přijaty v rozporu s Ústavou a jsou proto neplatné. Stejně jako samotná Lisabonská smlouva musely být totiž schváleny ústavní většinou v parlamentu, protože jde ve skutečnosti o novelu Lisabonské smlouvy a tedy o mezinárodní smlouvu. Bez ratifikace mají charakter pouhého právně nezávazného slibu.

Co senátoři napadají podruhé

Senátorům se nelíbí ustanovení, které umožňuje pozastavení členských práv zemí EU. Už v první stížnosti napadl Senát toto ustanovení pro jeho rozpor s principem svrchovanosti. Skupina senátorů nyní napadla i podmínky pozastavení, které jsou prý formulovány neurčitě, a proto jsou zneužitelné.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Prezident Zeman přijme demisi vlády příští týden ve středu

Prezident Miloš Zeman a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci...

Prezident Miloš Zeman přijme demisi menšinové vlády ANO ve středu 24. ledna. Telefonicky se na tom ve čtvrtek domluvil...

Primátor Brna jedná o zapůjčení Slovanské epopeje. Pro festival Re:publika

Slovanská epopej ve Veletržním paláci, na snímku triptych Kouzlo slova

Na festivalu Re:publika 1918-2018, který se uskuteční na přelomu května a června v Brně, má být Slovanská epopej od...

Vnitro podalo stížnost na soud kvůli strhávání tibetských vlajek

Opoziční zastupitelé a další účastníci happeningu v Hradci Králové zamávali...

Ministerstvo vnitra podalo ve středu večer kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu proti verdiktu Městského soudu....

"Nikdo vás nevytočí jako vlastní dítě," potvrzuje psycholožka
"Nikdo vás nevytočí jako vlastní dítě," potvrzuje psycholožka

Jak na dětskou výchovu, řeší psycholožka v rozhovoru pro eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz