"I když to tak nevypadá, základna je vcelku rozsáhlý komplex. Navenek je však vidět jen několik budov. Veškerá důležitá střediska a pracoviště jsou totiž umístěna v jeskyních uvnitř skal," říká velitel základny kapitán Asmund Andersen.
V rozsáhlé spleti zátok jednoho z fjordů se tady ukrývá velká část norské válečné flotily, včetně ponorek a plavidel pobřežní stráže. Přístav Haakonsvern je tak nejdůležitější ze tří základen norského námořnictva.
Platí zde proto přísná pravidla pro vstup a pochopitelně i pro fotografování. Snímek válečných fregat a některých objektů pořídit lze, ale získat celkový záběr ať už ze země, ze zátoky nebo ze vzduchu je nemožné.
Možnost podívat se na chloubu norských ozbrojených sil měly tento týden i tři desítky středoškolských studentů, kteří uspěli v mezinárodní soutěži o NATO - Aliante. - více o unikátní soutěži čtěte zde
Základna vznikala v dobách studené války
Seshora vypadá celý areál jako husté lesy. V útrobách zdejších hor, které tvoří pestré a klikatící se zátoky, jsou však zraku nepovolaných ukryty doky, zbrojní sklady, operační střediska i obchody a další zařízení nezbytná pro chod základny.
Tu začalo norské námořnictvo budovat za dob studené války. Otevřena byla už v roce 1963. Měla ukrývat flotilu válečných lodí, které by v případě námořního konfliktu NATO s tehdejším Sovětským svazem byly doslova v první linii a čelily by především sovětským ponorkám.
"Máme výhodnou polohu pro operace po celém velmi členitém norském pobřeží," konstatuje Andersen. Modernizace zahrnuje i stavbu nového "suchého" doku v další ze skal. "Bude v něm možné nepozorovaně a bezpečně provádět údržbu i velkých námořních fregat, kterými norské námořnictvo disponuje," dodává Andersen.
Haakonsvern je jedním z největších vojenských přístavů v celé Skandinávii. Na základně pracuje 2 300 lidí, spolu s posádkami válečných lodí a hlídkových člunů tady však prakticky neustále pobývá až 6 tisíc námořníků a vojáků.
Členité pobřeží střeží desítky plavidel
Kromě námořnictva je základna Haakonsvern domovským přístavem pro pobřežní stráž, která má na starost celé nesmírně členité pobřeží Norska. "Jedna skupina je na severu a jedna zde na jihu. Každý den je ve službě zhruba 15 plavidel, která musí zajistit ochranu celého norského pobřeží," tvrdí jeden z velitelů pobřežní stráže Yngve Kristiansen.
To podle něj představuje takřka 2 miliony čtverečních kilometrů. Většinu ale tvoří severské vody Barentsova moře, kde se nacházejí norská naleziště ropy a plynu a bohatá loviště ryb.
Pobřežní stráž kontroluje veškeré rybářské aktivity v norských vodách, stará se o námořní průzkum, chrání ropná naleziště a především zajišťuje záchranné operace na moři. "Není to jednoduché, když se v norských vodách ročně pohybuje až 50 tisíc lodí," konstatuje Kristiansen.
Vybaveni jsou strážci norských vod dvěma desítkami větších lodí, disponují letkou vrtulníků Lynx i hlídkovým letounem P3C Orion. Další lodě i s posádkami si norská stráž najímá v soukromém sektoru. Prakticky každý den pobřežní stráž provádí inspekce na rybářských a obchodních lodích, kontroluje náklad, osoby na palubě i například množství a druh nalovených ryb.
Velmi často stráž vyráží i na záchranné operace. "Z těch velkých havárií jsme například v roce 1989 zachraňovali posádku lodi Maxim Gorkij, která narazila do ledové kry," vzpomíná Kristiansen.
Norsko zvyšuje výdaje na obranu
Ačkoliv mělo Norsko v minulých letech velmi dobré vztahy se sousedním Ruskem, norská vláda nedávno vypracovala čtyřletý plán na posílení ozbrojených sil země. Podle ministryně obrany Anne-Grete Strom-Erichsenové budou peníze použity na pokračování programů k posílení obrany v severní části země sousedící s Ruskem.
Vojenských aktivit Ruska v bezprostřední blízkosti norského pobřeží na severu země totiž letos rapidně přibylo. Rusové zvýšili svoje aktivity na podobnou úroveň jako před deseti lety.
S koncem studené války norská stráž zaznamenávala ročně zhruba 150 případů narušení norských výsostných vod ročně. Pak následoval útlum takřka na nulu, letos se opět aktivita zvýšila a dosahuje přibližně stovky. Výjimkou nejsou ani případy, kdy například ruské válečné lodě obeplouvají norské ropné plošiny.
"Situace na moři je podobná jako ve vzduchu, kde ruské letectvo obnovilo dálkové lety svých strategických bombardérů," konstatoval zástupce náčelníka generálního štábu Gunar Gustavsen. Právě norské stíhací letectvo je většinou první na řadě při doprovodu ruských bombardérů na jejich trase.
Norský vládní návrh předpokládá roční nárůst výdajů na obranu ve výši téměř 150 milionů dolarů. Zatímco velitelství ozbrojených sil očekávalo další omezení rozpočtu, vláda rozhodla o posílení všech armádních složek. Velkou část ale dostane námořnictvo, které připravuje nákupy dalších válečných lodí.
