Takovou změnu podporují všechny tři vládní strany - ČSSD, ANO a KDU-ČSL - a také opoziční TOP 09. Společně mají dohromady dost hlasů, aby takovou změnu ve Sněmovně a pak také v Senátu prosadily. Podporu takové změně daly strany při jednání ve Sněmovně a v úterý to iDNES.cz potvrdili zástupci koaličních stran, včetně ministra Jiřího Dienstbiera. „Jde o žalobu jednou komorou parlamentu,“ řekl ministr Dienstbier.
„Nebude problém při zrovnoprávnění obou komor při ústavní žalobě na prezidenta,“ řekl i poslanec Martin Plíšek, zástupce TOP 09 účastnící se jednání o změnách Ústavy.
Nyní počítá Ústava s tím, že Senát může ústavní žalobu podat se souhlasem Sněmovny pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní soud může rozhodnout o tom, že prezidenta zbaví úřadu a připraví ho o možnost znovu ho získat.
Velezradou se přitom rozumí jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Je nutný souhlas tří pětin přítomných senátorů a tří pětin poslanců. Teď má stačit rozhodnutí buď Senátu, nebo Sněmovny. Změna, pokud ji parlament skutečně schválí, se bude týkat až budoucí hlavy státu.
Šanci má i návrh posilující hlavu státu při jmenování soudců
Širokou shodu při jednání získal také návrh, který by naopak posílil pravomoci prezidenta při jmenování soudců. Konkrétně by již nepotřeboval kontrasignaci premiéra či pověřeného člena vlády při jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu ze soudců tohoto soudu. Zatím to platí u Nejvyššího soudu. „Jde o sjednocení způsobu jmenování funkcionářů obou nejvyšších soudních instancí,“ řekl iDNES.cz Dienstbier. Dohodu s vládními stranami na této věci potvrdil i zástupce TOP 09 Plíšek.
Oba politici shodně uvedli, že by Senát mohl dostat více času na projednávání zákonů. Ve hře je i ztráta mandátu poslance či senátora v případě odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a neopakování mandátu soudce Ústavního soudu s tím, že by nebyl jmenován na deset, ale na dvanáct let.
ODS je ke změnám Ústavy skeptická, říká poslanec Benda
Kritická k dohodě, k níž se blíží vládní strany s opoziční TOP 09 je ODS. „Já jsem k tomu od začátku poměrně skeptický. Představu, že se povede v této rozbité Sněmovně najít nějaký třípětinový konsensus na změnách Ústavy, pokládám za relativně málo pravděpodobnou, protože každý od toho očekává něco jiného,“ řekl iDNES.cz Marek Benda. „Nemyslíme si, že je něco nezbytně nutné v Ústavě měnit, kromě přijetí zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ uvedl poslanec za ODS.
Je ovšem jedna podstatná věc ohledně Ústavy, kde se vládní strany názorově shodnou, s TOP 09 se přitom rozcházejí a shodly by se spíš s ODS, a to je otázka jmenování členů bankovní rady České národní banky. Všechny tři strany vládní koalice by si přály, aby o členech bankovní rady nerozhodoval jen prezident, ale aby byl do rozhodování o nich vtažen i Senát, jako je to u ústavních soudců.
„Tohle je věc, na které ČSSD dost trvá, prosazovali jsme to ještě před zavedením přímé volby prezidenta, není to spojeno s Milošem Zemanem,“ řekl iDNES.cz šéf ústavněprávního výboru Sněmovny Tejc. „Dlouhodobě říkáme, že nevidíme důvod tam dávat stejné ustanovení jako při jmenování ústavních soudců,“ oponuje Plíšek.
Zato ODS by podle Marky Bendy odpovědnost při jmenování bankovní rady ČNB rozprostřela. Jenže protože se s ODS vláda neshodne na dalších změnách Ústavy, bude se muset ještě jednou pokusit přemluvit TOP 09, nebo se této úpravy vzdát.
