Učenost v srdci Slovenska
12. května 1635 podpisuje kardinál Peter Pázmány zakládací listinu trnavské univerzity. Ještě téhož roku se v ní začne přednášet. Napřed má jen filozofickou a teologickou fakultu, roku 1769 přibude i lékařská (kde se tehdy učí i biologické vědy, zatímco matematika a fyzika spadá pod filozofii). Univerzita sehraje významnou roli ve slovenském duchovním životě. Roku 1777 ji však Marie Terezie nařídí přestěhovat do Budína (dnes součást Budapešti). Koleje bez koblížků Koňská tramvaj začala v Praze fungovat s počátkem podzimu 1875. Vrcholem prošla koncem 80. let: po 19 km kolejí na pěti linkách jezdilo 117 vozů tažených 535 koňmi průměrnou rychlostí 8 km/h v průměrném intervalu 7 minut. Od roku 1891 jí však stále více začala konkurovat Křižíkova elektrická tramvaj - až 12. května 1905 pražská koňka definitivně končí.
Čecho-Slovák na Měsíci
15. května 1720 se v Banské Štiavnici narodil českým rodičům Maxmilian Hell (zemřel 1792). Stal se členem učeného jezuitského řádu a zasvětil život astronomii. Podle jeho plánů vznikají hvězdárny v Trnavě, Kluži - a především ve Vídni, kterou od roku 1755 vede. V roce 1769 pozoruje na severském ostrově Vardö průchod Venuše před slunečním kotoučem a ze sluneční paralaxy (úhlu, pod kterým by byl vidět ze Slunce poloměr Země) pak velmi přesně vypočítává vzdálenost Země a Slunce. Dnes se po něm jmenuje jeden z měsíčních kráterů.
Sněm za českou univerzitu
15. května 1880 začíná v Praze 1. sjezd "lékařův a přírodovědcův českých". Původně mělo jít o jakousi přehlídku úspěchů národní přírodovědy posledních let a o zdůraznění role vědy v sebeuvědomování národa, ale od minulosti se nakonec přejde k přítomnosti a vlastně i k budoucnosti - svým způsobem tu kulminuje boj za českou univerzitu. A poněvadž sjezdu se účastní snad každý Čech, který ve zpytu všehomíra alespoň něco znamená (a to jsou tehdy téměř výhradně vysokoškolští učitelé), boj skončí do dvou let úspěchem. Tedy rozdělením pražské univerzity na samostatné školy českou a německou.