Podle toho, kolika případy se policisté zabývají, to vypadá, že korupce je teď úplně všude. Ve fotbale, na bytových odborech radnic či mezi celníky.
"Zatímco loni jsme stíhali lidi v devatenácti případech korupce, letos jich je za šest měsíců už 39 a obviněných 137," říká komisařka z protikorupční policie Jana Moravcová.
Soud? Až za několik let
Neznamená to však, že by úplatkářských afér přibývalo. Spíš se je policisté až teď "naučili" odhalovat. "Máme větší pravomoci," vysvětluje Moravcová. "Třeba díky novému trestnímu řádu můžeme snadněji nasadit odposlechy."
Jak případy korupce dopadají? Buď je policisté odloží pro nedostatek důkazů, nebo se vyšetřování vleče roky. Typickým příkladem je případ stavby dálnice D47, kde stát prodělal obrovské částky, nicméně korupci nikomu policisté nedokázali.
Senátor Alexandr Novák je zase podezřelý, že před šesti lety vzal úplatek 40 milionů korun za zprostředkování prodeje energetických akcií z majetku města Chomutova. Policie na případu léta pracuje, ale senátora pořád ještě neobvinila.
A proč se tyto případy tolik táhnout? Policisté říkají, že rozplétat korupční skandály je složitější než třeba hledat vraha. "Ale když už pak někoho obviníme, většinou se případ dostane až k soudu," říká komisařka Moravcová a dokládá to jedenácti loňskými návrhy na podání obžaloby za korupci. Těch, kteří se kvůli uplácení zpovídají před soudem, jsou zatím jen desítky.
Podle nejnovější statistiky agentury STEM/MARK se však s korupcí jen u policie setkalo téměř patnáct procent lidí. Pouze zlomek z nich ji však oznámil. Lidé byli podle autora výzkumu, sociologa Jana Tučka, skeptičtí k tomu, že jejich stížnost někdo objektivně prošetří.
Přesto se však jejich postoj mění. Ministerstvo financí před deseti dny zřídilo novou protikorupční linku. Už na ni podle mluvčího ministerstva Radka Němečka volalo třicet lidí a tři případy ministerstvo předalo policii. "O korupci se víc mluví a lidé už se přestávají bát ji oznamovat na policii," upozorňuje sociolog Tuček.
