V České republice po teplých dnech přišlo prudké ochlazení. Jak moc je z vašeho pohledu takové ochlazení netypické?
Takováto ochlazení občas nastávají. Není to úplně nic neobvyklého, ostatně jsme v období tří ledových mužů. A pranostika mluví o tom, že až přibližně do poloviny května může dojít k výraznému ochlazení, tedy v meteorologické rovině vpádu studeného vzduchu, který může poškodit vegetaci.
Recept proti suchu: stát nařídí zadržovat dešťovou vodu u novostaveb |
Takže souvisí ochlazení se svátky tří ledových mužů, není to jen náhoda?
Pranostiky vycházejí z historie. Naši předkové odpozorovali, že skutečně do té poloviny května, do těch ledových mužů, ochlazení poměrně často poškodí vegetaci. Zatímco pokud k podobnému pádu vzduchu dojde až v druhé polovině května, později, tak už většinou nedochází k poklesu teplot pod bod mrazu, nedochází k poškození vegetace. Letos se studené počasí objevilo do první poloviny května, ale často to tak nebývá. Ochlazení může přijít v podstatě kdykoliv.
V minulých letech tedy mráz přišel i v jinou dobu?
Někdy to bylo už koncem dubna, jindy to naopak bylo v první polovině května. Nemusí to být vázáno konkrétně na svátky ledových mužů.
Co ten vpád zimy v toto období způsobuje?
Vpád zimy byl způsoben vpádem velmi studeného vzduchu, původem z oblasti Arktidy a Grónska. Ten k nám pronikl v severním proudění mezi tlakovou výší u Islandu a oblastí nízkého vzduchu nad Skandinávií. Když k nám dorazil, už byl transformovaný, už nebyl tak studený jako v Arktidě, ale i tak to stačilo na to, aby se u nás výrazně ochladilo a ve vyšších polohách a na horách i zasněžilo.
Na některých místech České republiky sněžilo. Můžeme očekávat, že bude sněžit i v následujících měsících?
Letos už nepředpokládáme, že by se takováhle situace opakovala. Takže tato epizoda byla poslední, co se týče sněhu a uplynulé zimy. Nebavíme se samozřejmě o sněhu, který by mohl přijít někdy v listopadu nebo prosinci.
Liší se současné jaro něčím od těch předchozích? Hodně se nyní mluví o suchu a vysokých teplotách. Je ještě něčím významné?
Výjimečné je rozhodně tím suchem, které jste zmiňovala. Od roku 2015 máme méně srážek, zároveň jsou kvůli globálnímu oteplování vyšší teploty, takže máme větší výpar. Tím pádem tedy logicky narůstá deficit srážek a klesá množství vody v půdě i ve spodních vodách.
Letošní situace je hodně podobná loňské z toho pohledu, že loni byl také suchý a teplý duben. Květen, pokud si vzpomínáte, byl naopak srážkově nadprůměrný a byl to jediný teplotně podprůměrný měsíc v loňském roce. Takže loni jsme měli také deštivější a chladnější květen. Ten v podstatě zachránil loňskou vegetaci i zemědělství a podobné to bude i letos. Ostatně pranostika říká „studený máj, v stodole ráj“.
Můžeme tedy čekat, že zbytek letošního května bude stále pršet, nebo chladné počasí odezní a bude opět tepleji?
Počítáme s tím, že v druhé polovině května se bude postupně oteplovat, ale občas se vyskytnou i srážky. Rozhodně květen nebude tak suchý jako ty předchozí týdny jara.
Pomáhají srážky i pokles teplot
Zmiňovali jsme sucho. Pomohlo toto ochlazení a srážky, které přišly alespoň trochu?
Déšť určitě pomohl, protože většina deště se dostala do půdy, takže minimálně horní vrstvy půdy vláhu dostaly. Jak jsem už říkal, očekáváme další srážky i během tohoto týdne a také během příštího týdne, takže z hlediska vegetace je moc dobře, že zapršelo a pršet bude.
Díky tomu, že se ochladilo, tak voda, která napršela, se méně odpařuje. Takže bude zůstávat déle v půdě a bude prosakovat postupně do větší hloubky. Kdyby se opět obnovily teploty kolem 25 stupňů už v tomto týdnu, tak se srážky, které spadly, budou rychle odpařovat a příroda z nich tolik mít nebude ve srovnání se situací, kterou máme nyní.
Na druhou stranu, co se týká spodních vod, tak na ně tento déšť nebude mít vliv. Šlo o příliš malé množství srážek na to, aby se to projevilo i ve spodních vodách.
Jak moc zajímavé bylo z meteorologického hlediska pondělní počasí? Zažili jsme dost vydatné srážky, někde i sněžilo.
Včera (v pondělí) se navíc vyskytly i bouřky, to není tak časté, aby se vyskytly zároveň bouřky a sněžení za studenou frontou. Přechod byl navíc doprovázen poměrně intenzivními srážkami. Meteorologicky to rozhodně byla zajímavá situace, ale ne úplně mimořádná.
Kde tedy pršelo nejvíce?
Nejvíce pršelo v pásu od jihozápadních Čech, přes středních Čechy k Jizerským horám a Libereckému kraji. Tam bylo srážek nejvíce a úhrny se zde pohybovaly většinou od 15 do 40 milimetrů. Naproti tomu na Moravě bylo srážek o dost méně, většinou jen do 10 milimetrů.
A jak to bylo se sněhem? Kde všude se objevil?
Na hřebenech hor na Luční boudě v Krkonoších nasněžilo až 15 centimetrů, Lysá Hora měla 14 centimetrů a třeba Pec pod Sněžkou měla čtyři centimetry, Šerák 7 centimetrů a na Benecku nasněžilo 8 centimetrů.
Hodnoty, které jsem uvedl, jsou hodnoty z dnešní osmé hodiny ranní. Sníh bude dál odtávat až zmizí, protože na horách, s výjimkou hřebenů, budou teploty přes den nad bodem mrazu.
Vzpomínal jste, že v tomto týdnu má ještě zapršet. Jinak ale máme do konce týdne očekávat oteplení?
Celý tento týden bude chladnější, občas se budou vyskytovat srážky, které budou méně intenzivní než byly včera a v noci na dnešek. Co se týká teplot, tak ve čtvrtek a v pátek budou od 8 do 14 stupňů Celsia, a o víkendu se oteplí, v neděli očekáváme odpolední teploty 16 až 20 stupňů Celsia. Neděle pak bude nejteplejším dnem tohoto týdne, pokud nepočítám včerejšek.
