Litevští vojáci na cvičení Sabre Strike v Pobaltí

Litevští vojáci na cvičení Sabre Strike v Pobaltí | foto: Lithuanian Land Forces

Pobaltské státy požádaly kvůli Rusku o stálou přítomnost vojáků NATO

  • 462
Litva, Lotyšsko a Estonsko požádaly NATO o trvalé rozmístění vojáků na svém území kvůli odstrašení Ruska. Představitelé armád zaslali společný dopis vrchnímu veliteli aliančních sil.

Mělo být jít o 3 200 až 5 500 vojáků, kteří by byli rozmístěni v pobaltských zemích, informoval mluvčí litevské armády Mindaugas Neimontas.

„Usilujeme o jednotku velikosti brigády, aby v každé pobaltské zemi byl alespoň jeden prapor,“ citovala agentura AP. Rozmístění je podle pobaltských zemí „nezbytné kvůli bezpečnostní situaci, která se nelepší“.

Obavy v Pobaltí

Především pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent.

Aliance jako celek ani vrchní velitel sil NATO Philip Breedlove žádost zatím nechtějí detailně komentovat. „Pečlivě posoudíme všechna specifika,“ uvedl pouze generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci po zasedání ministrů zahraniční v turecké Antalyi. 

Estonsko, Litva i Lotyšsko mají od loňské ruské anexe Krymu oprávněné obavy o svou bezpečnost s tím, že mohou být v plánech Moskvy dalším místem na mapě. S početnými ruskojazyčnými menšinami se obávají, že by je ruský prezident Vladimir Putin mohl také chtít podobně jako na Krymu „vojensky ochránit“.

Od počátku krize na Ukrajině se také enormně zvýšily aktivity ruských vojenských letounů a plavidel v regionu. NATO v reakci na to svou přítomnost v Pobaltí už posílilo. Znásobilo počet a rozmístění pohotovostních stíhaček, které střeží pobaltské nebe. 

Na moři i na zemi prakticky nepřetržitě probíhají menší i větší vojenská cvičení. Nicméně trojlístek republik by rád uvítal trvalou přítomnost spojenců. Jednotky by se po několika měsících střídaly, stejně jako doposud letci při ochraně vzdušného prostoru celé oblasti.

Možná za rok ve Varšavě

Jisté plány s trvalým rozmístěním spojeneckých jednotek na svém území má také Polsko. Záležitost chce Varšava prosadit do agendy pro příští summit NATO příští rok v létě, který bude hostit.

Polsko a pobaltské země chtějí v tomto ohledu postupovat společně a mají podporu u dalších členských zemí Aliance - Norska, Dánska, Islandu a partnerských zemí Finska a Švédska.

NATO chce v reakci na chování Ruska početně zdvojnásobit své Síly rychlé reakce, které jsou schopny zasáhnout kdekoli ve světě. Nově budou čítat až 30 tisíc vojáků. Součástí je i takzvané „hrotové uskupení“ schopné přispěchat na pomoc ohroženému spojenci do 48 hodin.

Spojenci také rozhodli o zřízení šesti předsunutých či styčných skupin v Pobaltských zemích, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Skupiny složené z několika desítek vojáků z různých zemí mají koordinovat na daném území společná cvičení a v případě ohrožení zajišťovat bezproblémové přijetí bojových jednotek rychlé reakce.

Záměrem je, aby v šestici zmiňovaných zemí také vznikly sklady s výstrojí a zásobami, aby bojové jednotky mohly kvůli rychlosti cestovat „nalehko“. V Polsku by pa mělo sídlit regionální velitelství.

, natoaktual.cz

Video