Další rotaci při ochrany vzdušného prostoru nad Pobaltím povede Portugalsko. Pomyslný klíč od baltského nebe převezmou portugalští stíhači 2. května od dánských a italských kolegů, potvrdilo velitelství NATO pro vzdušné operace v německém Ramsteinu.
Češi do PobaltíChránit Pobaltí by příští rok měli i čeští letci s gripeny. Další zahraniční mise je součástí nového mandátu, který nedávno schválila vláda. Ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska, které nemají vlastní stíhací letouny, má zajišťovat pět stíhaček z čáslavské základny a 95 vojáků. Čeští letci zde podobně působili v letech 2009 a 2012. V letech 2014, 2015 a 2016 pak také podobně chránili ostrovní Island. |
Dánové a Italové měli od letošního ledna na dvou základnách v Litvě a v Estonsku v nepřetržité pohotovosti dohromady osm stíhacích letounů.
Pro portugalské letectvo, které nasadí čtyři letouny F-16M z mateřské základny Monte Real, půjde o čtvrté nasazení nad Baltem od roku 2004, kdy Aliance s ochranou vzdušného prostoru pobaltských členů začala. Litva, Lotyšsko ani Estonsko totiž vlastní stíhačky nemají, proto se ve střežení jejich nebe střídají spojenci.
Portugalské letce v rámci posílené mise, takzvaného „Air Policingu“, na litevské základně Šiauliai doplní španělští stíhači se šesti stroji Eurofighter Typhoon.
Ze základny Ämari v Estonsku pak budou operovat čtyři stíhací letouny Mirage 2000-5 francouzského letectva.
Dohromady tak půjde o čtrnáct strojů. Takový počet Aliance nasadila na ochranu celé oblasti po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině před čtyřmi lety. Do té doby trojlístek pobaltských republik chránily pouze čtyři letouny.
Fotografie    |
Od zhoršení vztahů mezi Západem a Ruskem pak na vzdušný prostor až na některá období, kdy v oblasti probíhala ruská nebo alianční vojenská cvičení, dohlíželo většinou osm stíhacích strojů spojenců.
Stíhači startují v drtivé většině případů k nekomunikujícím ruským vojenským letounům, mířícím z Ruska do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a naopak. Loni NATO zaznamenalo 130 takových ostrých startů, takzvaných „Alfa Scramble“.
Ruské stroje většinou nemají letové plány, nekomunikují s řízením letového provozu a nemají zapnuté automatické odpovídače. Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky.
První poplach pro stíhače v Pobaltí, startovali k ruskému Su-34 |
První takový letošní ostrý start zaznamenali dánští stíhači 25. ledna, když startovali k nekomunikujícímu ruskému stíhacímu bombardéru Su-34, blížícímu se ke střežené oblasti.
Zřídka dojde i k narušení vzdušného prostoru pobaltských zemí. Naposledy v březnu měl ruský těžký vojenský transportní letoun Il-76 narušit estonský vzdušný prostor. Moskva obvinění odmítla. Loni Estonsko hlásilo dva takové případy.
