Budou velmi těsné, ostře sledované armádou pozorovatelů a právníků, rekordně drahé a možná, že i s rekordně nízkou účastí voličů. Přitom jde o hodně, zejména o kontrolu nad Kongresem.
Mezivolby, které půlí prezidentský mandát, jsou zároveň určitým předstupněm do prezidentské kampaně roku 2004. Pokud si republikáni budou vést v mezivolbách dobře, nesmírně to pozvedne autoritu George Bushe a jeho šance na znovuzvolení. Pokud špatně, vystavuje se riziku, že vina by mohla padnout na něj.
Analytici jsou na rozpacích. "V těchto volbách neexistuje jakýsi celonárodní trend. Výsledek těchto voleb určí, a to velice těsně, osobní kvality kandidátů, a především místní záležitosti," citovala agentura AP Andrewa Kohuta, ředitele Pew Research Center.
A přitom obě strany, republikáni i demokraté, se o "celonárodní trend" snaží. Na jedné straně demokraté zdůrazňují slabost ekonomiky a to, že ji Bushova administrativa zanedbává, na straně druhé republikáni zdůrazňují teroristické hrozby a nutnost odzbrojit bagdádský režim.
|
Hlasovací lístek? V Georgii přežitek |
A je paradox, že i když v centru pozornosti voličů jsou jasně domácí problémy oproti zahraniční politice, nijakou zvláštní výhodu to demokratům do voleb nepřinášelo. Kdo tedy bude vítězem voleb? Demokraté, či republikáni? Možná, že ani jedni, i když s větším optimismem uzavírali předvolební kampaň republikáni - hlavně díky svému muži v Bílém domě. Skutečným vítězem může být apatie voličů.
Ti mají ještě v živé paměti chaos posledních prezidentských voleb před dvěma lety. Povolební noc se tehdy protáhla na noční můru pěti týdnů, právníci donekonečna bojovali za to, aby se (ne)přepočítávaly volební lístky. Nakonec musel zasahovat Nejvyšší soud a přiřkl vítězství Bushovi.
I nyní panují obavy, že velmi těsné volební výsledky otevřou prostor pro nekonečné právní bitvy a dohry u soudů. Proto se do volebních místností po celých USA vydala celá armáda právníků, aby střežila správnost voleb - po deseti tisících dobrovolníků z každé strany. Na Floridu, která byla v roce 2000 dějištěm největší bitvy, se nyní dokonce poprvé vydali zahraniční pozorovatelé, kteří jinak monitorují volby v zemích třetího světa...
Předpovídá se, že k urnám dojde sotva třetina voličů. Zdá se, že je příliš nepřesvědčilo velké mediální masírování, které stálo rekordní peníze. Obě strany daly do kampaně přes miliardu dolarů, takřka o polovinu více než při posledních mezivolbách v roce 1998. I zde platí v devíti případech z deseti: kdo dá do kampaně víc, vyhrává.
|
Co rozhodnou volby |
