Takto jsme kdysi měli bezdůvodně ministerstvo hospodářství vedle ministerstva průmyslu, dnes tedy máme ministerstvo neznámého účelu - pro místní rozvoj - a ministerstvo úplně nesmyslné ministerstvo informatiky.
V povolebním nadšení založit ministerstvo jde lehce - zrušit je vleče se léta. Úředníky od stolu odtrhnout je těžká věc, stokrát těžší, než je za stůl posadit. Kdo zná naše dnešní poměry, musí být šťastný, že nemáme ministerstev třiapadesát.
Ministerstvo pro místní rozvoj by se mohlo zrušit právě teď. Je k tomu dobrá chvíle: chybí tam majetku za dvě a půl miliardy. Něco se jistě dohledá, někoho zavřou, někdo třeba něco vrátí. Lidovec Kvapil, bývalý tamní ministr, se dvěma miliardám diví. Pro dalšího exministra, socialistického Císaře, je ta suma děsivá. Nemá vysvětlení. Ví jediné: nepravosti nebyly. Posledním exministrem je Lachnit. Po jeho odchodu začaly machinace lézt ven.
Smyslem celého ministerstva je podléhat lobbistickým tlakům (místních) skupin zájemců o státní peníze a podle výsledků těch tlaků peníze rozdávat na domněle či skutečně užitečné podniky.
Z hlediska státní kasy je jedno, zda ty miliardy legálně vydyndají nějací přátelé místního rozvoje nebo zda je ilegálně zašantročí úřednictvo. V obou případech jsou peníze pohlceny nenasytnou tlamou, která je už nevydá. Kdo si vytvoří ministerstvo na maření státních peněz, nemůže se divit, že k tomu maření dojde.
Otázkou je, kolik pohltilo nesmyslné ministerské soustrojí samo o sobě a kolik pohltila mazaná aktivita úředníků. To jistě rozplete policie. Rozhodně poraďme, co dál, vláda to může nevědět: Po rozpletení zavřít. Nejen pachatele ztrát, ale především celé to ministerstvo.
