Jak takový výcvik probíhá?
Výcvik iráckých policistů, který provádějí čeští vojenští policisté, zahrnuje dvě základní aktivity - střeleckou přípravu na policejní akademii v AzZubayru a kurzy dopravní policie, policejních instruktorů a kriminální služby ve výcvikovém centru na základně Shaiba. Každá třída má dvacet studentů. Většina kurzů trvá čtrnáct dní s výjimkou kurzu instruktorského, který trvá měsíc.
Jak vypadá pracovní den vojáka – instruktora – v poválečné oblasti?
Pracovní den začíná v 7.45, kdy začíná i výuka. Studenti procházejí před vstupem na základnu bezpečnostní kontrolou. Vyučovací hodina trvá 50 minut, následuje desetiminutová přestávka. V poledne je čas oběda, po něm mají studenti čtvrthodinovou přestávku na modlení. Za den odučí čeští učitelé šest vyučovacích hodin, končí se v 15 hodin.
Jací jsou Iráčané žáci?
Jako všude ve světě jsou mezi nimi nadaní a talentovaní jedinci, jiní zase mají problémy. Iráčané mají potíže hlavně s kondicí a pohybovou koordinací, na fyzickou přípravu se zřejmě u nich nedával velký důraz. Dodávám v této souvislosti, že součástí kurzů není tělocvik, lehce se posiluje jen v hodinách sebeobrany.
Kolik nových policistů Češi pod vaším velením vycvičili?
Kontingent vycvičil pod mým velením zhruba dva tisíce policistů, z toho největší část - 1400 studentů - absolvovala střeleckou přípravu v AzZubayru. Zbytek připadá na odborné kurzy na základně v Shaibě.
Oblast, kde Češi působí, je stále velmi nestabilní. Jak byste popsal situaci v Iráku a jaké jsou vaše pocity po návratu?
Teď se čeká, co se stane po předání moci do rukou Iráčanů. Během naší služby neustále docházelo k útokům na koaliční vojska. I v poslední den našeho pobytu, 28. června, zemřel v Iráku po teroristickém útoku britský voják v Basře. Co se týče mých pocitů, jsem rád, že kontingent pod mým velením úspěšně splnil své úkoly a že se všichni jeho příslušníci bezpečně vrátili do vlasti.
Krátce poté, co jste převzal velení kontingentu, se stala policejní akademie v AzZubayru terčem útoku teroristů. Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
Byl to hlavně pocit zodpovědnosti za podřízené. Mojí hlavní starostí bylo zajistit bezpečný návrat na základnu.
Zpřísnili jste nějak bezpečnostní opatření po tomto incidentu?
Ano. Objekt základny byl opevněn, zpřísnil se režim vstupu a zavedl se nepravidelný časový harmonogram odchodů a příchodů, aby se ztížilo plánování teroristického útoku.
Hovořilo se o tom, že i čerství absolventi policejního výcviku se namísto udržování pořádku a bezpečnosti připojili spíše k militantním skupinám, které útočí na koaliční jednotky. Máte možnost zjistit, co vámi vycvičení iráčtí policisté posléze dělají?
Měli jsme zpětnou vazbu přes výcvikového důstojníka irácké policie i přes britské vojáky a o žádném propojení iráckých policistů s militantními skupinami nemáme informace. Ze sdělovacích prostředků jsem se dozvěděl, že k takovým událostem došlo ve středním Iráku spravovaném Američany.
Co potřebuje poválečný Irák nejvíce, aby se stal bezpečnou a stabilní oblastí?
Bezpečnost je klíčová, aby se rozvíjelo hospodářství a ekonomika. Prostým lidem schází pravidelné dodávky elektrické energie a vody, je vysoká nezaměstnanost. Pokud se podaří bezpečností stabilizace, dojde i k hospodářskému rozvoji, který tyto problémy umožní vyřešit.
