Aktuální snímky z New Orleans najdete ve fotogalerii.
"Druhá vlna katastrofy přichází ve chvíli, kdy se lidé vracejí zpátky a infrastruktura ve městě ještě nefunguje," vysvětluje doktor Peter Deblieux z pohotovosti v neworleanské nemocnici Charity.
Oficiální činitelé ve městě a okolí už začali o víkendu lidem dovolovat návrat a v polovině týdne se podle jejich slov mohou vrátit všichni. Ovšem na obyvatele, jejichž domy Katrina nezničila, čekají popadané stromy, strhané střechy a ulice plné hřebíků. To všechno bude muset někdo odklidit.
"Budeme tu mít lidi pořezané motorovou pilou - tržné rány na levém stehně a levé paži," říká Deblieux. "Budeme tu mít lidi spadlé ze štaflí."
Zkušenosti jeho slova potvrzují. Poté, co v loňském roce zasáhl Floridu hurikán Charley, bylo 77 procent všech úmrtí klasifikováno jako neúmyslná zranění.
Proto je Deblieux znepokojený nad plánem dovolit více než 180 tisíc lidí návrat do New Orleansu, kde nouzově fungují jen čtyři nemocnice, z toho odpovídajícím způsobem jediná. Veřejná nemocnice Charity zůstává uzavřená, elektrické rozvody v ní zničily záplavy. "Kde se lidi dostanou k ošetření?" ptá se Deblieux.
Ani ostatní zdravotní hrozby přitom nelze brát na lehkou váhu. Americká zdravotní střediska varují před rizikem otravy oxidem uhelnatým, pokud budou lidé používat generátory. V některých oblastech už je k dispozici čistá voda, ale 90 procent obyvatel musí počítat s její kontaminací.
"Do řeky Mississippi vytekly neupravené splašky," varují zdravotníci. Lékaři už zaznamenali případy průjmových onemocnění, podrážděného žaludku a dýchacích potíží. Epidemiologové studují záznamy, aby zjistili, zda jsou tyto případy častější, než před hurikánem.
Odborníci obyvatele vyzývají, aby ze sebe smývali bahno a špínu tak rychle, jak je to možné. V naplaveninách jsou těžké kovy, ropné produkty jako nafta, rozpouštědla - ale ne ve velkém množství. Tím, jak vysychá bahno, budou některé složky, zvláště pak kovy jako olovo či arzén, zůstávat v prachu a hlíně.
