"V kolínské nemocnici, z které byl po dvou měsících převezen sem, na anesteziologicko-resuscitační oddělení vinohradské nemocnice, mi dokonce řekli, že by Michal mohl zemřít. Dostal tam totiž oboustranný zápal plic a měl těžké proleženiny," nerada zavzpomínala Michalova matka.
Před dvěma lety se jel Michal s rodinou koupat. Skočil si a narazil hlavou pravděpodobně na kořen stromu. Podle přednosty kliniky Jana Pachla si tak přivodil poranění páteře. "Zlomil si dva krční obratle. Má velmi špatnou funkci dýchacích svalů včetně bránice a těžkou poruchu hybnosti. Jsme rádi, že konečně může jet domů, protože věříme, že rodina zlepší jeho psychický i fyzický stav," uvedl Pachl.
Povedl se i další zázrak. Pojišťovna prý plně uhradí nezbytnou celodenní péči, kterou zajistí sestry ze společnosti ISB. Jana Šmehlíková se tak musela spolu s ostatními kolegyněmi měsíc zaučovat přímo u Michala na oddělení. "Největší péči musíme věnovat zajištění průchodnosti dýchacích cest. Často ho také budeme dávat do křesla a snažit se ho přimět k nějaké činnosti. V nemocnici neměl chuť číst ani poslouchat hudbu. Já byla také měsíc v Německu, odkud je přístroj přivezen, abych se ho naučila technicky ovládat," připomněla Šmehlíková.
Před úrazem měl Michal zámečnickou firmu, která se nadějně rozrůstala. Hrál fotbal, sportoval, ale ze všeho nejvíc ho bavila manuální práce. Ani Michalova matka neví, co by ho teď mohlo bavit. "Postavil dům a od té doby se motal jenom kolem něj. V nemocnici se sice učil na počítači za pomoci zařízení pro slovní ovládání, ale on by raději něco kutil. Taky mi řekl - na co počítač, když potřebuju natřít okapy. Ale pokud se bude chtít někdy něčím živit, nic jiného než právě počítač to asi nebude. Alespoň, že je konečně doma. Vždyť já napsala úplně všem. Prezidentovi, Gottovi, Bílé, fotbalistům, hokejistům. Obeslala jsem prostě všechny, o kterých jsem si myslela, že jsou bohatí a můžou pomoci. A nakonec se to díky dobrým lidem opravdu podařilo," prozradila Jaroslava Faltová. "Teď budeme jen doufat, že se Michalův stav ještě zlepší," dodala.
U nohou má podle lékařů šanci dvouprocentní, u rukou ještě větší. A bez přístroje už vydrží dýchat i celý den. Každý měsíc bude teď Michal jezdit do Centra Paraple na rehabilitační pobyty.
 Po dvou letech v nemocnici se Michal může konečně vrátit domů k manželce a dvěma dětem. (1. července 2001) |
