Zdaleka to nebyl jen ozdobný střešní štít, který tehdy padl za oběť spojeneckého náletu na Ústí. Budova dostala přímý zásah.
K zemi se sesunulo celé nároží otočené do Lidického náměstí. Už pár měsíců po válce však stála budova opět ve své původní podobě. Nikdo by nepoznal rozdíl, kdyby na střeše nechyběl onen výrazný a bohatě zdobený neorenesanční prvek.
Budova ústeckého muzea před pumovým náletem v roce 1945.
"Oprava se odehrávala v době, kdy panoval naprostý nedostatek stavebního materiálu. Proto se používaly cihly a trámy z jiných zdemolovaných domů. Na takovou konstrukci si netroufli tehdejší stavebníci umístit vysoký a těžký štít. Navíc se to v náletem zdevastovaném Ústí muselo zdát jako zbytečná nefunkční ozdoba," vysvětlil Václav Houfek, vědecký tajemník muzea, proč nebyl po válce štít znovu vystavěn. Když se plánovala rekonstrukce, muzejníky hned napadlo, že by se ozdoba měla vrátit na své původní místo.
Reprezentativní role
"Štít tvořil důležitou estetickou součást nového ústeckého náměstí stvořeného na konci 19. století při rozšiřování města. Stály tam samé reprezentativní budovy - divadlo, knihovna, společenský dům, pošta a naše muzeum, tehdy však budova školy. Dodnes plní náměstí reprezentativní roli a štít ji jenom podtrhne," objasnil význam stavebního prvku Houfek.
Budova ústeckého muzea po bombardování města za druhé světové války.
Štít je přesnou replikou původního neorenesančního štítu z konce 19. století. Jako předloha architektovi posloužila historická fotografie.
"Základní tvar je vyzděný z cihel a už je hotový. Ještě přibudou ozdoby - balustrády či vázy, které vyrábí štukatérská firma. Jsem přesvědčen, že po dostavbě bude štít působit, jako by ani nikdy nezmizel. O to víc mě překvapilo, že jsme museli přesvědčovat památkáře, aby s dostavbou štítu souhlasili," poznamenal architekt rekonstrukce Zdeněk Havlík.
Ústecké muzeum získalo v 80. letech 20. století jako své sídlo bývalou školní budovu z roku 1876. Kvůli jejímu špatnému technickému stavu a plánované rekonstrukci ji muselo opustit v roce 2006. Oprava započala až o tři roky později, kdy na ni město získalo dotaci ve výši 337 milionů korun. Celkové náklady pak přesáhnou 400 milionů. Náročná oprava památkově chráněné budovy má trvat do poloviny roku 2010.
