Miroslav Charvát (dříve ODS) se snaží prokázat, že nebyl agentem StB, od doby, kdy jej na konci roku 2006 aféra kolem uvedení jeho jména v seznamech agentů připravila o křeslo radního Plzně. Charvát kvůli tomu opustil i ODS, která jej do vedení města v roce 2006 dosadila.
Charvát žalobou napadl uvedení svého jména v seznamu spolupracovníků vojenské kontrarozvědky. U Městského soudu neuspěl a u Vrchního soudu dopadl stejně. "Byly splněny předpoklady pro zaevidování žalobce do materiálů bývalé Státní bezpečnosti. Jinak řečeno - zaevidování jeho jména bylo v souladu se zákonem," řekl mluvčí Vrchního soudu Jan Fořt.
Miroslav Charvát po rozsudku prohlásil, že chce dál bojovat za očištění jména. "Budu pokračovat. Takové případy, jako je můj, byly odsouzeny s úplně opačným výsledkem," argumentuje Charvát. Ten tvrdí, že s StB nespolupracoval.
Mluvčí Vrchního soudu Jan Fořt ale upozornil, že pro rozhodování v Charvátově kauze není podstatné, zda skutečně spolupracoval s StB. "Není to totiž důležité pro posouzení, zda byl zapsán ve svazcích StB oprávněně. On se žalobou vůbec nedomáhal verdiktu, zda spolupracoval, či nikoliv," vysvětlil Fořt.
Advokát chce jít až k Ústavnímu soudu
V oficiálních dokumentech je bývalý voják evidován v letech 1986 a 1987 jako agent vojenské kontrarozvědky pod krycím jménem Leoš. Charvát měl spolupráci s kontrarozvědkou podepsat v době, kdy sloužil u pohraničníků.
Charvátův advokát Jaroslav Ortman řekl, že nyní podá dovolání k Nejvyššímu soudu, a pokud ani tam neuspěje, chce podat stížnost k Ústavnímu soudu. "Pan Charvát neposkytl StB jedinou informaci. U Městského soudu v Praze vypovídal člověk, který od Miroslava Charváta získal podpis na dohodou o spolupráci s kontrarozvědkou a měl být jeho styčným důstojníkem. Ten řekl, že Charváta viděl jednou v životě, při podpisu," sdělil právník.
Advokát Ortman zdůraznil, že vojenská kontrarozvědka se stala součástí StB na základě rozkazu tehdejšího ministra vnitra Jaromíra Obziny až v roce 1988. Tedy dva roky poté, co Charvát podepsal spolupráci s kontrarozvědkou.
Miroslav Charvát kandidoval v roce 2006 v komunálních volbách v Plzni za ODS, ačkoliv neměl čisté lustrační osvědčení, což byla podmínka strany pro účast ve volbách. Vedení plzeňské ODS přesto Charváta po vítězných volbách na podzim 2006 dosadilo do vedení města.
Slíbil odstoupení
Nedlouho poté však na základě uvedení jména Charváta v seznamu agentů StB vypukla aféra. Radní proto 29. prosince 2006 oznámil svou rezignaci na funkci ve vedení města a ukončil členství v plzeňské ODS. V městské radě nahradila Charváta Helena Matoušová (ODS).
Charvát se v roce 2006 začal soudit se státem a snažil se prokázat, že jeho jméno je v seznamech agentů StB uvedeno neprávem. Zástupcům plzeňské ODS slíbil, že pokud u soudu neuspěje, vzdá se mandátu zastupitele.
Loni v červenci pražský městský soud rozhodl, že Charvát je evidovaný jako agent oprávněně. Politik však ze samosprávy města neodstoupil. Předseda plzeňské ODS Miroslav Levora prohlásil, že je to pro něho obrovské zklamání.
Loni v září proto veřejně Charváta jménem klubu zastupitelů ODS vyzval, aby rezignoval. Charvát na výzvu vůbec nereagoval.
