Představitelé kraje jsou přesvědčeni, že za stamilionové dluhy odpovídá stát. Dluhy totiž vznikly v době, kdy zřizovateli okresních nemocnic byly okresní úřady - tedy prodloužená ruka státu.
Ten byl navíc v minulosti podle zákona odpovědný za to, že příspěvkové organizace budou hospodařit vyrovnaně.
"Když jsme o dluzích jednali s ministrem vnitra Grossem a ministryní zdravotnictví Součkovou, nevedlo to k ničemu. Stát nechtěl dát na ozdravení nemocnic ani polovinu sumy, které nemocnice dluží. Ústavní stížnost je tak jedinou cestou jak se můžeme domoci práva a spravedlnosti," prohlásil hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann.
Ústavní stížnost se mimo jiné opírá o tvrzení, že když stát převedl na kraje dluhy, které jsou v porovnání s jejich rozpočtem obrovské, je ohroženo právo na samosprávu, které je dané ústavou a Listinou základních práv a svobod.
Pokud by totiž například Plzeňský kraj měl čtvrt miliardy dluhů nemocnic zaplatit, padla by na to zhruba třetina celkového ročního rozpočtu kraje a ten by tím finančně zkolaboval.
Člen krajského zastupitelstva a poslanec Jiří Pospíšil řekl, že pravděpodobně už příští týden podají ústavní stížnost kvůli převodu dluhů nemocnic na kraje i zákonodárci.
"Pro úspěch u Ústavního soudu bude lepší, když budou podány dvě stížnosti. Převod tak velkých dluhů na kraje lze považovat za útok na krajské samosprávy. Pokud se takovým útokům chceme bránit, musíme stížnost podat," uvedl Pospíšil.
K ústavní stížnosti se hodlají připojit i další kraje, například kraj Karlovarský. Dluhy všech nemocnic v České republice, které převzaly kraje činí celkem zhruba jednu miliardu.
Také Liberecký kraj se chce prostřednictvím Ústavního soudu domáhat oddlužení zdravotnických zařízení, která převzal do své správy od okresních úřadů. "Radní na dnešním mimořádném zasedání schválili návrh ústavní stížnosti, konečné slovo budou mít v příštím týdnu zastupitelé," řekla ČTK krajská mluvčí Linda Futerová.
Dluhy převzatých organizací v Libereckém kraji překročily podle ní 240 milionů.
Ministertvo zdravotnictví odmítá možnost, že převedení dluhu na kraje bylo protiprávní. "Nemocnice se všemi závazky byly prevedeny na základe zákona, který prošel sněmovnou, a který tedy schválili i sami poslanci," prohlásil mluvčí resortu Mario Böhme. Jak by mohla stížnost u soudu dopadnout, si netroufl předjímat.
Stížnost může být úspěšná
Řada právníků se domnívá, že ústavní stížnost může být v tomto případě úspěšná. "Kdo dluhy způsobil, ten by je také měl platit," řekl vedoucí katedry veřejné správy Právnické fakulty Západočeské univerzity Tomáš Louda.
Kraje už loni s jednou stížností u Ústavního soudu uspěly. Tehdy se jednalo o to, že stát kraje omezoval při nakládání s majetkem školských zařízení, které od státu převzaly. Kraje se postavily proti tomu, že například k pronájímání či prodeji budov školských zařízení byl nutný souhlas ministertva školství.
Koncem loňského srpna dal Ústavní soud krajům zapravdu a omezující podmínky zrušil. I tehdy se ministerstvo školství bránilo tvrzením, že omezující podmínky pro kraje byly dané zákonem.
