Když do první ze dvou věží Světového obchodního centra (WTC) narazilo letadlo, seděl Boudník naproti přes řeku. Právě měl poradu s kolegy, v té době byl totiž projekčním manažerem pro stavbu budovy amerického federálního soudu.
Jiří BoudníkNarodil se v roce 1970. Když mu bylo sedmnáct emigroval s matkou a sestrou do USA. Vystudoval architekturu na univerzitě Cooper Union v New Yorku. Poté pracoval jako projekční inženýr a architekt v New Yorku. 11. září 2001 pracoval jako projekční inženýr na stavbě Federálního soudu u Brooklynského mostu. Pomáhal při záchranářských a odklízecích pracích v prostoru Ground Zero a svými 3D modely trosek Světového obchodního centra přispěl k vyšší bezpečnosti při odklízení. |
Všem začaly vyzvánět mobily, kvůli práci je však "típali". "Asi patnáct minut jsme žili v domnění, že se stala nějaká nehoda, že někdo dostal infarkt. Nikdo netušil, že se stal teroristický útok," vzpomíná Boudník.
Co se stalo se všichni dozvěděli až po nárazu druhého letadla. "Přiběhl stavební mistr a začal křičet, ať všichni utíkáme ven. Byli jsme ve federální budově, a tím pádem jsme byli také potenciálním cílem teroristů," říká architekt, který do USA emigroval s matkou a sestrou v roce 1987.
Krátce po útoku se vydal ke dvojčatům. A po cestě jej poprvé přepadl strach. "Vzal jsem si s sebou malé přenosné rádio, ze kterého jsem slyšel, že ve vzduchu je ještě několik letadel a že budou útočit na mosty. Šel jsem pěšky a v ten moment jsem byl zrovna uprostřed Brooklynského mostu," vypráví architekt.
Už následující den pomáhal hledat lidi, kteří přežili. Sehnal plány WTC, které do té doby nikdo neměl k dispozici. Další půlrok pomáhal při odklízení trosek, především svými trojrozměrnými modely zbořeniště. Ten první, ještě papírový, vyrobil už víkend po útocích. Ukazoval trosky a nepoškozené části.
Z deprese mu pomohl až psycholog
Zatímco v prvních dnech měly modely pomoci hasičům najít ve vzduchových kapsách přeživší, později ukazovaly, kam při odklízení trosek může těžká technika.
"Skončil jsem v březnu, kdy jsem začal mít deprese a už jsem nemohl pokračovat," popisuje Boudník, který se se svými zážitky vyrovnával rok.
Dokonce uvažoval o sebevraždě. Deprese mu pomohl zvládnout až psycholog. Boudník nyní žije v Plzni, pomáhá s přípravou na rok 2015, kdy se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury.
