Třeba vloni Všeobecná zdravotní pojišťovna proplatila stomatologům 2,6 milionu amalgámových zubních výplní, zhruba o dvě stě tisíc méně než o rok dříve. Ještě v roce 2010 šlo přitom téměř o čtyři miliony plomb.
„V naší ordinaci si volí bílou plombu kolem 90 procent pacientů, tato čísla se ale budou v jednotlivých ordinacích hodně lišit,“ říká pražský stomatolog Martin Res. Podobnou zkušenost má Vít Hrubecký, který ordinuje v Hradci Králové, jeho pacienti volí bílé výplně zhruba v 80 procentech případů. „U nás je to tak padesát na padesát,“ říká stomatolog Ondřej Procházka z Olomouce.
Trend je výhodný nejen pro zdravotní pojišťovny, které šetří veřejné peníze, ale i pro zubní ordinace. Zubaři si dlouhodobě stěžují na to, že částka, kterou pojišťovny vyplácejí za amalgám, je příliš nízká a nepokrývá náklady na ošetření. Od roku 2016 dostávají za amalgámovou plombu 270 korun. Cenu bílé, nejčastěji fotokompozitní výplně, si určují sami. A ta zpravidla začíná na částce tisíc korun.
„Rozsah péče hrazené z veřejného pojištění neurčují zdravotní pojišťovny, ale ministerstvo zdravotnictví,“ komentuje výši úhrady mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Drží na „hmoždinkách“
Nutno dodat, že lékaři zdůrazňují výhody bílé plomby a pacienti evidentně na jejich rady dají. „Amalgám se do zubu nadusá, nespojí se s ním, stěna zubu zůstane samostatná, amalgám ji nezpevní,“ říká Vít Hrubecký s tím, že zubař kvůli tomu musí někdy do zubu vyvrtat mikrojamky, které fungují trochu jako hmoždinky a drží amalgám na místě. To u bílé výplně není třeba, protože se k zubu doslova přilepí. „Stěna zubu se tím zpevní a riziko, že zub praskne a rozlomí se, je díky tomu nesporně menší,“ vysvětluje Hrubecký.
Přesto fotokompozitní výplň nedoporučuje všem, rozhoduje to, jak dobře pacient pečuje o svůj chrup. „U klienta, který přijde po čtyřech letech, kdy nebyl u zubaře, sáhnu raději po amalgámu,“ říká.
Jakou zubní plombu preferujete?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 9. července 2018. Anketa je uzavřena.
„Bílá“ plomba je totiž ve srovnání s amalgámem náročnější nejen na finance, ale i na podmínky v ústech. Aby vydržela, musí být zub při zákroku suchý. Pokud pacient o zuby nepečuje dostatečně, není až tak snadné toho dosáhnout. „Někdy bílá plomba vhodná není, například když defekt zasahuje pod okraj dásně nebo když pacienti nemají výbornou hygienu, v takových případech nejsem schopen udržet při zákroku suché pole,“ doplňuje olomoucký zubní lékař Ondřej Procházka. Trend bílých výplní by podle něj mohla pozastavit jen ekonomická krize.
Příští rok o 2 miliardy víc
I když bude lidí, kteří si za opravu zubu zaplatí sami, nadále přibývat, náklady zdravotních pojišťoven v příštím roce přesto vzrostou. Takzvaný míchaný amalgám, který je v Česku takzvaně na pojišťovnu, je totiž od 1. ledna 2019 v Evropské unii zakázaný.
Od 1. července letošního roku zubaři nesmí používat amalgámové plomby pro děti do 16 let, těhotné a kojící ženy. Pojišťovny jim proto budou proplácet plomby ze skloionomerního cementu. Jde o druh bílé plomby, která není trvalého charakteru. U dětí by měl vydržet, než mléčné zuby nahradí trvalý chrup. U kojících a těhotných žen by měl překlenout dobu, dokud nebude možné bez jakéhokoli rizika pro dítě udělat trvalejší plombu z takzvaného dózovaného amalgámu, který míchaný amalgám v úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví nahradí.
