Poměrně vysoké výdělky u Baťů vytvářely ve Zlíně sociální zázemí, ve kterém se dařilo i dalším živnostníkům, a tak v centru Zlína vyrostly výstavní obchodní i obytné domy.
Toto období pamatuje i dnes téměř devadesátiletý architekt Zdeněk Plesník. Do Zlína přišel v roce 1937 a byl zaměstnán ve stavebním oddělení firmy Baťa a od roku 1948 v Centroprojektu. Je jedním z posledních žijících architektů, kteří se aktivně podíleli na budování "velkého Zlína".
Proto se zapojil i do současné diskuse o budoucí podobě náměstí Míru. V nejméně jednom bodě je nekompromisní. "Zásadně se musí řešit celý prostor náměstí. Jinak to bude flikárna," říká Plesník.
Podle jeho názoru si zlínská veřejnost teprve po odstranění kiosků v jižní části uvědomila, jak prostorné má centrální náměstí. "Ale mít na něm zelenou louku, je pro tak malé město, jako je Zlín, příliš velký luxus. Park bez funkční zástavby je ladem ležící plocha. A co víc, protimluv. Vždyť celé město je jedním velkým parkem. Jen se jeho zeleň musí účelně zapojit do každodenního života lidí," říká Zdeněk Plesník a dokazuje svou teorii na vlastním bydlení.
"Žiju v bytě na třídě Tomáše Bati. Přestože bydlím v prvním podlaží, mohl bych za výhled z okna vybírat pětikorunu. Každé ráno, když otevírám okno, dívám se do parku, ve kterém jsou rozesety obytné domy a přitom jsem jen kousek od středu města," libuje si Zdeněk Plesník.
Na desce jeho pracovního stolu leží několik rozpracovaných variant jižní části náměstí. Všechny vycházejí z vítězného návrhu architektky Žalmanové. "Její řešení je velice vtipné. Jen potřebuje trochu doladit," říká Plesník a poukazuje zejména na současný nevýrazný charakter náměstí.
"Musíme vytvořit pohledovou dominantu náměstí, která by upoutala oči každého, kdo do Zlína přijíždí od Otrokovic," říká Plesník o jeho jižní části.
K problematice Záložny se staví velmi kategoricky: "Na ni se nesmí sáhnout. Kdysi tu bylo město a Záložna je jedním z posledních domů, které historii z hlediska architektonického připomínají. To nenahradí žádná tabulka na moderním domě s pietním nápisem: Zde stával jeden z prvních cihelných domů ve Zlíně," je přesvědčený Plesník.
Také na styl možné zástavby proluky v severozápadní části náměstí má vyhraněný názor. "Ke Zlínu patří železobeton a režné zdivo. V západních stylech ať architekti nic zajímavého nehledají. Stačí zamyslet se, jak s těmito dvěma komponenty čarovat. Jsem přesvědčený, že se nějaký schopný mladý architekt probudí jako blanický rytíř, až uvidí prostor, který by mohl zpracovat a vytvoří něco typicky zlínského," říká Plesník.
Sám se chce zapojit jen jako "spiritus agens". Prý slíbil Bohu, že už všeho projektování nechá.
 Architekt Zdeněk Plesník |
 Veřejné projednávání podoby zlínského náměstí v obřadní síni radnice pozorně sledoval také bývalý městský architekt Karel Havliš. (19.6.2001) |
 Veřejné projednávání podoby zlínského náměstí v obřadní síni radnice pozorně sledoval také bývalý městský architekt Karel Havliš. (19.6.2001) |
 Při debatě o podobě hlavního náměstí ve Zlíně si lidé mohli prohlédnout i to, jak místo vypadalo v minulosti. (19.6.2001) |
 Bolavá místa zlínského náměstí: 1 - jižní část, 2 - Trantírkův dům, 3 - Záložna, 4 - nezastavěná proluka po domech čp. 171 a 172 stržených v roce 1983. Pro usnadnění orientace: A - Městské divadlo na třídě Tomáše Bati, B - Knihovna Františka Bartoše v parku, který lemuje třídu Tomáše Bati, C - radnice, ústřední bod náměstí Míru. |
