Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Platících vysokoškoláků bude více

  23:37aktualizováno  23:37
P r a h a - Začátek vybírání školného na veřejných vysokých školách. Nebo také legalizování možnosti koupit si vysokoškolský diplom. To vše má podle poslanců ČSSD způsobit novela vysokoškolského zákona, kterou před týdnem schválil parlament. Pravicoví poslanci, kteří normu prosadili, sice tvrdí, že nic takového nehrozí - sami zástupci vysokých škol však připouštějí, že novela může v budoucnu notně zamíchat životem vysokých škol. Co vlastně novela mění? Pokud jí požehná Senát i prezident, umožní už od července účastníkům kursů celoživotního vzdělávání přejít po splnění určitých podmínek na řádné studium.

Kursy pořádají vysoké školy za úplatu (v průměru dva až šest tisíc korun za semestr) a jejich absolvent se může pochlubit "jen" certifikátem. V budoucnu bude moci ten, kdo nasbírá potřebné množství kreditů, přestat platit a jako ostatní studenti usilovat o získání diplomu v řádném studiu.

"Jenže nasbírat požadovaných šedesát procent kreditů, to se jen tak někomu nepodaří. A když ano, pak jde o pečlivého studenta, který má zájem a který by měl mít možnost získat diplom," prohlásil jeden z předkladatelů novely, Petr Matějů (US).

"Při dnešním pojetí kursů je takový přechod prakticky nemožný," souhlasí i rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška. "Nic nám ovšem nebrání v tom vypsat nové programy. Zahrnout i do kursů předměty, které mají studenti v řádném studiu. Tedy udělat vše pro to, aby posluchači kursů mohli kredity sbírat."

ŠKOLY VYPÍŠÍ NOVÉ PROGRAMY
Kursy celoživotního vzdělávání byly dosud pojaty jako kursy rekvalifikační. Nebo takové, v nichž si odborníci na určitou oblast mohou rozšířit své vědomosti. "V průměru se platilo několik tisíc korun za semestr. A většinou tyto peníze neplatil student sám - platil to za něj podnik či stát," podotkl rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm, který zároveň předsedá Konferenci rektorů. "Pokud ale Senát novelu schválí a prezident podepíše, začneme okamžitě vytvářet podmínky pro to, abychom mohli už od září nabídnout studentům kursy jiné. Jde o možnost, kterou budeme chtít využít. Chceme vysoké školy otevřít co největšímu počtu zájemců," dodal Wilhelm.

Na Univerzitu Karlovu se ročně hlásí téměř padesát tisíc uchazečů. Uspět však může v průměru jen jeden ze čtyř. Přičemž - na teologické fakulty se dostane prakticky každý, boj o místo na filozofické či právnické fakultě může vyhrát jen jeden z deseti.

"V okamžiku, kdy kursy 'překopeme', nebude problém vzít k tomuto placenému studiu takřka všechny uchazeče, na něž bude mít škola kapacitu a vyučující.

Přičemž: když vybereme peníze, budeme si moci dovolit pronajmout další místnosti a zaplatit další vyučující," tvrdí Zlatuška.

Ani on, ani jeho kolegové si zatím netroufli odhadnout, kolik by v budoucnu kursy mohly stát.

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY BUDOU MUSET BÝT
V okamžiku, kdy školy nabídnou studentům jinak pojaté kursy, dá se počítat s tím, že zájem o ně prudce vzroste. Student, který v červnu u zkoušek neuspěje, se tedy v září jednoduše přihlásí do kursu. Bude poctivě studovat, sbírat kredity a pak požádá o přestup. Oklikou se tedy dostane tam, kam se původně nedostal.

"Zájem o kursy jistě vzroste. Nejspíš bude nutné zavést i na ně nějaké zkoušky," soudí předseda Rady vysokých škol František Ježek. "Přijímací zkouška by ale měla ověřovat jen předpoklady ke studiu. Neměla by hrát - tak jako mnohde hraje - selektivní roli." Studenti ochotní za kursy platit se tak dostanou do paradoxní situace: podstoupí přijímací zkoušku a ještě budou muset za studium platit. Řádní studenti udělají zkoušku a platit nebudou nic.

"Na vysokých školách tak vzniknou dvě skupiny studentů: platící a neplatící - a to je to, co mi na novele nejvíce vadí. Nemůže to dělat dobrotu," tvrdí ministr školství Eduard Zeman.

"A bylo by spravedlivější studentům, kteří chtějí studovat, na studium mají a ještě jsou ochotni si za ně platit, říci: promiňte, vzít vás nemůžu? Bylo by víc fér je jednoduše odmítnout?" oponuje šéf školského výboru parlamentu Petr Mareš (US).

KTEŘÍ STUDENTI BUDOU MÍT PŘEDNOST?
Ministr Zeman se navíc obává toho, že se počty studentů na vysokých školách změní ve prospěch těch, kteří budou ochotni platit: "Podívejte se do Polska a Pobaltí, kde zavedli něco podobného. Poměr studentů je dnes tak půl na půl," varoval Zeman.

Zástupci vysokých škol ovšem něco takového nepřipouštějí: "Pro nás bude stále jaksi významnější student financovaný ze státních prostředků. U něj máme záruky, že peníze uvidíme. Kdežto u peněz od soukromé osoby takové záruky nemáme," míní rektor Zlatuška.

Podle něj by schválená novela měla být signálem pro stát, aby začal dávat více peněz na řádné studenty. Státní dotace dnes umožňují veřejným vysokým školám přijmout zhruba jen o sedm set lidí více než v předchozím roce, což je jen 1,7 procenta uchazečů.

JAK JE TO SE ŠKOLNÝM JINDE?
V Evropské unii jsou zhruba tři skupiny zemí, které řeší otázku školného podobným způsobem

1. Školné se neplatí
Jde například o Finsko, Švédsko, Německo, Rakousko a Dánsko. Ve třech posledně jmenovaných zemích se však o zavedení školného vážně uvažuje.

2. Náznakové školné
Školné není pro školu zásadním zdrojem příjmů. Existuje například ve Francii, v přepočtu činí zhruba deset tisíc korun.

3. Relativně vysoké školné
Platí se například v Irsku, Itálii, Belgii a Španělsku.

V Irsku se ovšem nyní uvažuje o zrušení školného a jeho výše již byla několikrát snížena.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Za extrémní sucho může anomálie. Počasí v Evropě je naruby

Vyschlý rybník v Budči na Třebíčsku.

V Helsinkách se opalují, na Jadranu prší. Proto je v Česku sucho už nyní. A dva či tři deštivé dny sucho nezaženou....

Štítila se mě i lékárnice, říká žena, jíž roste kůže sedmkrát rychleji

Marie Žampachová má poškozené čtyři pětiny těla. Obličej je tou nejméně...

Trpí, když bere za kliku, nese nákup i při samotné chůzi. Kvůli vzácné formě ichtyózy se Marii Žampachové tvoří kůže...



Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu

Ruský prezident Vladimir Putin za volantem kamazu při slavnostním otevření...

Rusko a anektovaný poloostrov Krym od úterý spojuje nový most. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin, který po...

Člen ODS nazval vévodkyni cikánkou. Omluví se, nebo končí, reaguje Fiala

Ředitel středočeské ZOO Chleby René Franěk označil vévodkyni ze Sussexu Meghan...

Člen ODS a ředitel Zoo Chleby René Franěk označil vévodkyni ze Sussexu Meghan Markle, s níž se o víkendu oženil britský...

USA otevřely ambasádu v Jeruzalémě, při střelbě v Gaze umírali Palestinci

Při nepokojích na hranicích Izraele a Gazy zemřely desítky Palestinců. (14....

Střelba izraelských bezpečnostních sil na protestující Palestince v Pásmu Gazy si vyžádala 58 mrtvých. Dalších nejméně...

Další z rubriky

Kauza Peroutka se vrací na začátek, rozhodl Nejvyšší soud

Novinář Ferdinand Peroutka

Nejvyšší soud vrátil spor o omluvu za výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu novináře Ferdinanda Peroutky Obvodnímu...

Jméno Thymian nechtěla matrika rodičům povolit, získali šanci na odškodnění

(ilustrační snímek)

Ústavní soud dal rodičům novou šanci na odškodnění za to, že matrika nezapsala jejich synovi neobvyklé jméno Thymian....

Češi věří z politiků nejvíc Zemanovi, nejméně Merkelové, ukázal průzkum

Angela Merkelová při pražském setkání s Milošem Zemanem (25. srpna 2016).

Češi považují za nejdůvěryhodnější osobnost světové politiky Miloše Zemana. Následuje slovenský prezident Andrej Kiska,...

Najdete na iDNES.cz