Všech osm malých školáků jí asi dvakrát do roka pošle dopis nebo namalovaný obrázek. Děti svojí "adoptivní mamince" posílají také kopie vysvědčení.
Ostatně právě kvůli vzdělávání dětí z rozvojových zemí projekt adopcí na dálku vznikl. Před deseti lety zapustil kořeny i v Česku. Založila ho tu Arcidiecézní charita.
"Nejde o humanitární pomoc, která přijde a zase odejde. Je to projekt, který chudým dětem z vesnice umožní chodit do školy a později se uplatnit v životě," vysvětluje vedoucí projektu Jarmila Kabátová.
Adoptivní rodiče "svým" dětem na dálku posílají pevnou částku jednou za rok. Za tu dítě ve své zemi dostane školní uniformu, pomůcky a zaplatí se školné.
"Ve výjimečných případech se z těchto peněz hradí i zdravotní péče," dodává Kabátová.
Osvojení dítěte z Indie stojí necelých pět tisíc korun, péče o dítě z africké Ugandy přijde na sedm tisíc korun ročně.
"Za těch deset let se podařilo adoptovat a na dálku podpořit vzdělání asi devíti tisíc dětí," říká Kabátová.
V současné době Arcidiecézní charita ví o dalších dvou tisících dětí z rozvojových zemí, které potřebují pomoc. Jejich rodiče si je kvůli chudobě nemohou dovolit posílat do školy.
