Plánované lesy jen na papíře

Praha - Souvislý pás lesů a parků, hustá síť cyklostezek, pěších turistických tras i jezdeckých cest, ale také obnovené rybníky a louky. To vše má být součástí takzvaného zeleného pásu kolem Prahy. Sloužit by měl především ke krátkodobé rekreaci. Od svého zrození na počátku loňského roku je však stále pouhou vizí.

"Pokud se nepodaří vyřešit problém směny nebo výkupu pozemků od jejich majitelů, obce jich totiž vlastní menšinu, bude uskutečnění tohoto projektu hodně problematické," míní Kateřina Vaculová, ředitelka odboru městské zeleně pražského magistrátu.

Plán na zřízení zeleného pásu kolem Prahy se zrodil v hlavách úředníků magistrátu, Středočeského kraje a ministerstva životního prostředí. Nechali se přitom inspirovat podobnými pásy, které obklopují například Vídeň nebo Londýn.

Předběžný návrh počítal s tím, že by nové lesy a parky vznikly v následujících dvaceti letech na konci souvislé pražské městské zástavby a vedly přibližně v linii, které spojuje Říčany - Popovice - Jílové - Jíloviště - Dobřichovice - Unhošť - Tursko - Libčice - Klíčany - Brandýs nad Labem - Úvaly.

"Všechny tyto obce jsou v dosahu městské hromadné dopravy, takže by lidé do nových lesů nemuseli jezdit auty," uvedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Uskutečnění projektu by stálo několik miliard korun, které mají dát dohromady magistrát, středočeský krajský úřad a ministerstvo životního prostředí ze svých již existujících dotačních programů.

Počítá se i se zapojením fondů Evropské unie. "Zpracovaná je analýza přírodního prostředí předpokládaného zeleného pásu a jeho pokrytí územními plány obcí," uvedla Rita Gabrielová, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí.

Tím to však zatím končí. "Kromě velmi složitých majetkových vztahů k pozemkům spočívá další problém v tom, že velké množství již existujících lesů v zeleném pásu je určeno k hospodaření. Bude složité změnit jejich statut na lesy rekreační," upozorňuje zástupce středočeského hejtmana František Vácha.

Navíc nemálo obcí v území zeleného pásu počítá s tím, že pozemky využije pro průmyslovou výrobu nebo k bytové zástavbě, a tedy nikoli pro vybudování cyklistických stezek nebo výsadbě lesů. S jejich zástupci přitom dosud o případné změně územních plánů nikdo nejednal.

"Přesto si myslím, že je to dobrá myšlenka, kterou stojí za to v maximální míře uskutečnit," tvrdí Kateřina Vaculová.

Město k tomu dělá už nyní první krok zřízením biokoridoru na území Čakovic, Miškovic, Kbel, Vinoře a Satalic.

"Sázíme nové stromy, obnovili jsme několik rybníků. Všechno to bude hotové letos a bude to první počin ke zřízení zeleného pásu," upozornila Vaculová.