Na návrhu sankcí se dohodli stálí členové Rady bezpečnosti OSN USA, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie plus Německo. Za největší odpůrce nových sankcí vůči Íránu platily donedávna Rusko a Čína.
"Pracovali jsme těsně se svými partnery ze skupiny šesti na návrhu nové sankční rezoluce vůči Íránu a s potěšením dnes mohu říci, že jsme dospěli k dohodě o návrhu, za spolupráce Ruska a Číny. Návrh dnes předložíme celé Radě bezpečnosti OSN," prohlásila šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová v Senátu.
Rozšíření zbrojního embarga i sankcí v bankovním sektoru
Návrh rezoluce vyzývá k rozšíření protiíránských sankcí v bankovním sektoru a zavádí mezinárodní inspekci lodí podezřelých z přepravy nákladu spojeného s íránským jaderným programem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na text návrhu, který má k dispozici.
Rezoluce má vyjádřit vážné znepokojení nad plány Íránu obohacovat uran až na dvacetiprocentní hranici. Desetistránkový dokument rozšiřuje zbrojní embargo vůči Teheránu a ve finanční sféře vyzývá k blokování "podezřelých" bankovních a pojišťovacích finančních transakcí, a to včetně transakcí íránské centrální banky.
Návrh rezoluce dále vyzývá k zákazu udělování nových licencí pro íránské banky v zahraničí za předpokladu, že mají jakýkoli vztah k šíření jaderných zbraní. Vyzývá k ostražitosti vůči íránským revolučním gardám a stanoví inspekční režim, jemuž má podléhat jakýkoli podezřelý íránský náklad jak na lodích v přístavech, tak i na širém moři.
Rada bezpečnosti OSN může sankce vůči Íránu schválit prostou většinou svých 15 členů za podmínky, že žádný ze stálých pěti členů rady neuplatní své právo veta. Všechny mocnosti s právem veta se ovšem podílely na přípravě rezoluce.
Íránský prezident Ahmadínežád ukazuje na model rakety Simurgh
Dohoda Teheránu s Ankarou byla příliš vágní
V pondělí se Teherán pokusil předejít uvalení sankcí kompromisní dohodou s Tureckem a Brazílií. Podle dohody má Írán odvézt 1200 kilogramů svého uranu do měsíce do Turecka. Do roka pak má USA, Rusko, Francie a MAAE Íránu poskytnout palivo pro teheránský výzkumný reaktor. (o dohodě čtěte více zde)
USA dohodu označily za příliš vágní, nevyjadřující připravenost Teheránu splnit požadavky světových mocností. Washington i Londýn zdůraznily že navzdory dohodě musí příprava rezoluce OSN o sankcích vůči Íránu pokračovat.
Skeptici v reakcích na dohodu poukazovali zejména na to, že neřeší jádro sporu o íránský jaderný program, a kritizovali deklarované odhodlání Íránu i nadále pokračovat ve vlastním obohacování uranu.
Turecko v reakci na návrh sankcí prohlásilo, že Írán projevil politickou vůli vyřešit jaderný spor se Západem. Proto prý není ta pravá doba jednat o dalších sankcích OSN. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu varoval, že diskuse o sankcích by pokazila atmosféru a vyprovokovala íránské veřejné mínění. Turecko od Íránu kupuje 30 procent zemního plynu.
Západní mocnosti v čele s USA podezřívají Írán z toho, že touto cestou usiluje o výrobu atomové bomby. Teherán to vytrvale popírá a tvrdí, že jeho jaderný program je výhradně mírový.
