Podle OECD v Česku nyní chybí informace o výsledcích žáků na celonárodní úrovni, a proto plánované plošné testování žáků základních škol po prvním a po druhém stupni chválí. Systém národního testování v Evropské unii nemají kromě Česka jen Řecko, Lichtenštejnsko, Wales a Flandry. Díky celonárodnímu testu bude možné výsledky dětí srovnat mezi školami, regiony a v čase.
"Přesný opak je pravdou. Studie naopak upozorňuje na velká rizika plošných testů, vyzývá ministerstvo k opatřením, která sníží negativní důsledky testování, a nabádá ho, aby raději rozvíjelo průběžné hodnocení, které žákům pomáhá v učení," tvrdí ale podle ČTK zástupci spolku EDUin, který kroky ministra Dobeše dlouhodobě kritizuje.
OECD testy v několika ohledech také kritizuje. Příprava standardů, se kterými se budou výsledky žáků porovnávat, je podle organizace uspěchaná. Měl by být také přesněji artikulovány cíle testů a mělo by se zdůrazňovat, že nepokrývají všechny znalosti žáků.
Podle náměstka ministra školství Ladislava Němce OECD varuje před sestavováním žebříčků škol na základě výsledků státních maturit a testů v 5. a 9. třídách. Němec ale na tiskové konferenci prohlásil, že v prvních letech plošného testování žebříčky rozhodně neplánují.
Schopnosti českých žáků se podle OECD zhoršují. "Mezinárodní průzkumy ukazují za poslední roky úpadek schopností českých dětí, co do schopností se pohybují okolo průměru zemí OECD či slabě pod ním," uvádí zpráva. Školství by se tak mělo zaměřit na zlepšení výsledků v této oblasti.
Zpráva také zopakovala kritiku selektivity školství, které Česko čelí už řadu let. OECD opět připomnělo, že na praktických, dříve zvláštních školách končí často sociálně znevýhodněné děti. Dobešův náměstek Němec ale upřesnil, že zpráva vychází z údajů z roku 2010 a úřad už prý zavedl vyhlášky, díky kterým by se na praktické školy měli dostat jen žáci s postižením.
Selektivnost ale prý spočívá i v příliš vysokém počtu dětí na nižších gymnáziích. Ta jsou přitom určena hlavně výjimečně nadaným žákům.
