Foto: ČTK
Měsíčně u nás blogeři vytvoří skoro 1500 článků na objednávku, které pak za peníze publikují na svých webech. Za článek vyinkasují od pár stovek do několika tisíc. To je víc, než platí novinářům ta nejbohatší média.
Největší tržiště s blogy u nás Placla.cz vloni vyplatilo blogerům přes tři miliony korun. Letos to za prvních pět měsíců roku bylo už 1,75 milionu. Trh s blogy roste pomalu, zato spolehlivě. Zobchodovat se dají i statusy na Facebooku, za ty se u konkurenčního tržiště copywriting.cz platí od deseti korun do tisícovky.
Malá čtenost nevadí
Systém je jednoduchý: firma zadá poptávku, tržiště zveřejní téma, bloger si vybere. Správce tržiště pak zakázku jednomu z blogerů přidělí a pohlídá publikaci a kvalitu textu. Šikovní blogeři si takto přivydělávají, ti nejlepší už se ale profesionálním blogováním mohou i živit. „Prvních deset blogerů si u nás měsíčně vydělává mezi deseti až třiceti tisíci korunami,“ říká Michal Kubíček, spolumajitel tržiště Placla. To vzniklo v červenci 2009 a dnes je na něm aktivních přes sto padesát blogerů a osm set padesát firem, které jim zadávají práci. V průměru tak na tomto tržišti vznikne na tisíc placených článků měsíčně. Průměrná cena za jeden článek na blogu je 545 korun. Majitel čtenářsky oblíbeného blogu si ale u dobré zakázky může účtovat i pár tisíc za článek – paradoxně ale čtenost není úplně to, co inzerenty při nákupů článků na blozích zajímá přednostně.
„Jde o to, že články na středně čtených webech vycházejí mnohem levněji, než na těch hodně čtených. Když si na středně či méně navštěvovaném webu v řádech tisíců čtenářů měsíčně koupíte článek, zaplatíte za něj do tisícovky. Je tu ale pravděpodobnost, že si ho v průběhu roku přečte řekněme několik set až několik tisíc lidí. Takové weby navíc nechrlí denně desítky článků jako zpravodajské servery, je tedy pravděpodobné, že na hlavní stránce zůstanou minimálně několik dní. U webů s nižší frekvencí i déle než měsíc. Za jednoho čtenáře tak zaplatíte v řádech haléřů. S relativně malým rozpočtem v řádu tisíců korun jsou tak firmy schopny získat mnoho článků, z nichž se vždy několik umístí ve výsledcích vyhledávání. Když si firma zakoupí jeden článek na čteném zpravodajském portálu, zaplatí mnohonásobně víc a získá tak pouhou jednu zmínku,“ vysvětluje Michal Kubíček.
Anonymně
Blogy, které vzniknou na objednávku firem, nemusí tak být označeny, i když to někteří blogeři dělají. Tržiště to nijak nevynucují a firmy jsou raději, že článek vypadá jako by šlo o spontánní zájem blogera a ne výsledek firemní nabídky. Na jednu stranu to někdo může považovat za podvod, na druhou tím alespoň definitivně skončila éra falešných blogů v režii PR firem. Levnější a méně nebezpečné je si dnes prostě rovnou koupit existujícího blogera. A že jich není málo.
Michal Kubíček, spolumajitel tržiště Placla.cz
A proč do toho vlastně firmy jdou? „Máme tři skupiny inzerentů - první, nejpočetnější, má zájem, aby se zvýšil počet výskytů zmínek o jejich firmě nebo produktu. Ať už kvůli zvýšení prodejů a povědomí o značce, nebo kvůli tomu, že vyhledávače kladou právě na počet relevantních zmínek o jejich stránce důraz a řadí mimo jiné na základě tohoto výsledky hledání - jinými slovy, odkazy z placených článků na kvalitních webech firemní stránce dopomohou v lepším umístění ve vyhledávačích,“ vysvětluje Kubíček. Druhá skupina zadavatelů podle něj potřebuje články proto, aby byl dohledatelný zejména takový obsah, nad kterým mají kontrolu. Jedná se zejména o ty firmy, které mají problémy například s pomluvami konkurence a chtějí, aby po dotazu na název jejich firmy nebo výrobku bylo dohledatelných co nejvíce článků, které nejsou vysloveně negativní. „Třetím typem inzerentů jsou ti, kteří vědí, že právě recenze, placené články a reklama mouth to mouth jsou vysoce efektivními marketingovými kanály. Placené články na blozích perfektně zapadají do jejich strategie,“ vysvětluje Michal Kubíček. Systém, který spoluvlastní, už došel tak daleko, že blogeři nemusí nakonec psát články sami. Stačí, že svolí, aby se na jejich blog článek umístil a za provizi z konečné ceny článek samotný napíše najatý copywriter.
Zájem roste
Jan Linhart z projektu Copywriting.cz nerad používá slovo bloger. V jeho tržišti se totiž neprodávají jenom blogy, ale nabízejí tu své služby i copywriteři, kteří píší na zakázku články pro cizí weby. Systém Copywriting.cz funguje necelé dva roky a ke konci května měl 753 aktivních copywriterů, kteří píší pro víc než tři stovky firem. Měsíčně tu na zakázku vznikne kolem čtyř stovek článků. Vzorem pro vznik projektu byl celosvětově úspěšný systém iWriter.com, který měsíčně zobchoduje přes sto tisíc článků.
Jan Linhart z projektu Copywriting.cz
Ceny se tady odvíjí od velikosti blogů i kvality a také nabídky inzerenta. Čtvrtého června třeba firmy přes toto tržiště poptávaly články o „Porovnání cen elektřiny podle dodavatelů“ (210 Kč), „Texty o financích“ (700 Kč) či „Je možné dostat půjčku bez doložení příjmu“ (500 Kč). Nejnižší cena za normostranu textu je sedmdesát korun, nejdražší copywriter pak píše za 1500 korun za normostranu. Jan Linhart zatím neregistruje žádné copywritery či blogery, kteří by se živili jenom prodejem svých článků a blogů. Tvrdí ale, že zájem firem o spolupráci stoupá, stejně jako vyplacené částky za články na blozích i statusy na Facebooku (Copywriting.cz aktuálně nabízí k prodeji statusy na 88 účtech na sociálních sítích). V minulém roce šlo přes tento systém o vyplacené honoráře v rámci statisíců.
Chcete vědět víc?
http://mediahub.cz/rozhovory-35810/blogery-si-plati-prodejci-pneumatik-i-politici-795260
