Kancléř Gerhard Schröder pak bezprecedentně odložil návštěvu Prahy s tím, že česká strana se natolik zapletla do debat o minulosti, že by nemělo smysl cestu absolvovat.
Dnes, po roce a půl, je to cesta více než smysluplná. Kancléř Schröder dnes přijíždí do Prahy, což hovoří za všechno. Kancléř totiž nikdy nejezdí tam, kde je problém.
Schröder přináší jednoznačné poselství: česko-německé vztahy potřebují evropskou orientaci a jejich základem zůstává společná deklarace. A také říká: bez vzájemné spolupráce se neobejdeme.
Schröder a Špidla dostanou jedinečnou příležitost začít novou etapu, v níž bude prioritou budoucnost. V Německu si těžko někdo umí představit, kolik odvahy a rozhodnosti musel mít český prezident Václav Klaus, který letos 15. března označil vyhnání Němců z Československa za nepřijatelné z dnešního pohledu.
Po letech sporů je to nejsebekritičtější stanovisko oficiální Prahy. A Německo by teď mohlo poskytnout českým sousedům skutečnou podporu. Přestaňme být zajatci historie, na kterou sice nezapomeneme, ale kterou, na rozdíl od rozšířené Evropy, již ovlivnit nemůžeme.
Poprvé od revoluce nebude jednání dominovat bolestivá minulost. Ostatně volání německé konzervativní opozice CDU/CSU po zrušení Benešových dekretů jen provokuje další nevoli Prahy a brání dalšímu sbližování.
Nekonečné řeči o bezpráví vysidlovacích dekretů prezidenta Edvarda Beneše a o nutnosti jejich zrušení by měly ustoupit klidnému dialogu bez ultimát.
Ba co víc. Měly by ustoupit dialogu o tom, co nás čeká. Pišme raději dějiny naší společné budoucnosti.
